Pokud jsou data uváděná na tyinternety.cz správná (a to skoro 100% nejsou, protože nedávají smysl), tak by se dalo odvodit o kolik procent měsíčně musí vyrůst váš firemní Twitter, abyste rostli spolu s trhem. Jakýkoli menší růst je pro váš firemní Twitter účet problém, protože rostete pomaleji, než trh a tudíž ztrácíte dech.

Nejsem si jistý, o kolik procent měsíčně nám roste účet Abakowiki, ale tuším, že něco okolo těch 5 % měsíčně udělá. Přičemž momentálně neděláme pro růst nic víc, než že na konto pravidelně píšeme. Roste to prostě samo. :-)

Otázka, kterou mi ale výzkum neodpověděl, je, kolik by naše Twitter konto, nástroje pro spolupráci určeného do firem, mělo mít uživatelů, aby nějak rozumně kopírovalo trh. Ale to je asi odpověď za zlaté prase.

Na Linkedin se rozjela zajímavá diskuze na téma “Co mám dělat, když používám SaaS a internet je dole?” V doplnění k základní otázce ještě zaznělo upřesnění, že tazatelka chce slyšet jinou odpověď, než, že pokud je dole internet, tak mají ve firmě mnohem větší potíž, než jen s SaaS aplikacemi (nejede ani e-mail apod.).

Odpovědi mi přijdou dost zajímavé, takže vybírám:

Pokud je pro vás aplikace klíčová, není omluvou spoléhat se pouze na jedno nezálohované připojení.

Využijte aplikace, které mají Google Gears.

Pořiďte si internetové připojení s vyšší dostupností.

Zaveďte Business Continuity/Disaster Recovery plán.

Měl by být v aplikacích smart klient, který by pomáhal eliminovat nedostatky výpadku připojení.

Poslední odpověď mi připomíná, že v Abakowiki jsme zrovna nedávno implementovali funkci, která se přesně takto chová a vyrovnává nedostatky způsobené občasnými výpadky internetu.

Jinak namátkou vybrané odpovědi jasně ukazují, že SaaS má budoucnost a často zmiňované problémy, proč takové aplikace nenasazovat, jsou pouze strachem z nových věcí. Jsou to však nové věci, které nám umožňují dělat věci jinak a lépe.

Britský blogger Davey Windera ze serveru IT PRO sleduje patentové počínání velkých firem. Tato “špionáž” pomáhá k velmi zajímavým odhalením, kam se velké firmy chtějí ubírat a to velmi dlouho před tím, než se ve skutečnosti jejich záměry oficiálně oznámí na tiskových konferencích a v médiích.

Jedním z nových zjištění je, že Microsoft požádal o patent systému účtování za software založeného na čase. V angličtině se v patentu hovoří o “Time-Based Licenses”. V praxi to znamená, že Microsoft se snaží účtovat za své produkty podle spotřebovaného strojového času, který uživatelé vyčerpají během provozu aplikace.

Toto účtování má mnoho výhod a to jak pro uživatele, tak pro provozovatele systémů. V současné době je vlastně cloud od prvního stavebního kamene (IaaS) založen na účtování za spotřebovaný procesorový čas. Provozovatelé SaaS aplikací, kteří provozují na této infrastruktuře své aplikace pak fungují jako převodní můstek a přepočítávají náklady na cenu za uživatele.

Uživatelé samozřejmě chtějí vědět, kolik budou platit za využívaný produkt a proto prodejci SaaS aplikací dělají benchmarky, kolik průměrný uživatel platí za produkt. I v Abakowiki takové přepočty děláme a tak např. uživatelé vědí, že cena za uživatele Abakowiki se pohybuje okolo 300 Kč měsíčně.

A teď proč je tento model výhodný pro uživatele?

1) Tento model umožňuje firmám mít na aplikaci libovolný počet uživatelů. Pokud máte obrovské množství uživatelů, kteří jsou jen občasní uživatelé, tak při cenách za licence vykrvácíte. Toto je hodně častý problém při nákupech ERP systémů a počet licencí pak často neodpovídá úplným potřebám firmy.

2) Každý uživatel má pouze omezený čas, kdy se které aplikaci může věnovat (prostě pracuje jen osm hodin, občas je na dovolené, je nemocný apod.), proto není důvod, aby platil ve chvíli, kdy aplikaci nepoužívá. To však při platbách za licence není možné.

3) Pokud bude firma nakupovat aplikace pouze jako platby za spotřebovaný čas, bude optimalizovat své náklady. Bude platit více, za aplikace, které jsou skutečně používané a mají tedy silný business přínos a bude platit málo za aplikace, které se nevyužívají tak často.

Platby za skutečně spotřebované služby nebo zboží jsou prakticky ve všech odvětvích, pouze software byl zatím výjimkou. Pro uživatele se však blýská na lepší časy. Při platbách za skutečně použité zboží se svět stává spravedlivější a uživatelé na něm oproti současné praxi pouze vydělají.

Jeremiah Owyang je bloger, který se zabývá strategickým směřováním webových firem a projektů. Je také analytikem společnosti Forrester a tak má k dispozici jak zajímavá data, tak i hluboký vhled do problematiky. Nyní aktualizoval, jím vytvořenou, strategii pro webové služby, která se skládá ze třech základních prvků.

Správně sestavená strategie musí obsahovat všechny tři prvky v rovnováze, která zajistí zdravý vývoj projektu.

1) Komunitní prvek
Musíte perfektně rozumět potřebám lidí a to především těm budoucím. Je samozřejmě důležité znát vaše současné zákazníky a jejich současné potřeby, ale musíte vědět, kam se bude trh ubírat a snažit se predikovat vývoj. Web se musí také testovat, aby na něm lidé našli vše, co hledají a našli to snadno (použitelnost).

Doporučení pro tento rok je zaměřit se na monitorování značky v sociálních sítích.

2) Business prvek
Kromě porozumění zákazníkům musíte také nastavit měřitelné business cíle a ty plnit. Zde je často vidět střet cílů vnitřních vlivných osob a komunity pro kterou produkt děláte, takže musíte vhodně balancovat mezi potřebami obou skupin. Častou chybou je, že stratégové se zaměřují více na vnitřní potřeby, než na potřeby komunity a web pak nikdo nenavštěvuje.

Doporučení pro tento rok je začít používat různé komunitní nástroje a to jak interně, tak na komunikaci s klienty. Pro externí komunikaci je nutné nastavit nějaké pravidla dříve, než se sociální nástroje rozšíří do celé firmy a budou používány nekontrolovaně.

3) Technologický prvek
Je nutné znát technologie a směr, kterým se ubírají, aby byly nasazovány efektivně a s výhledem do budoucnosti. Při zavádění nových technologií je nutné rozumět dopadu technologií na váš business. Opravdu dobří stratégové musí skloubit používání a údržbu současných technologií a nasazování nových technologií.

Z technologií bude zajímavé zaměřit se na mobilní komunikace, které v blízké budoucnosti ještě silněji ovlivní, jak rychle se budou uvnitř i vně firmy šířit informace.

Cloud computing je na vrcholu Hype křivky společnosti Gartner. To hodně zjednodušeně znamená, že se o něm více mluví, než je jeho rozšíření a využití, a že se firmy teprve učí, jak cloud správně využívat. Protože cloud je často popisován hodně abstraktně a různých definic se vynořuje mnoho (Gartner má svou, Forrester také a Cloud wiki na Abakowiki má také svou, neuškodí si služby a možnosti cloudu zanést do nějaké struktury.

Na Global Services jsem narazil na zajímavou kategorizaci cloud computingu, jak jej mohou využívat firmy všech velikostí a se všemi různými potřebami. Ředitelé informatiky se potom mohou rozhodnout, který cloud je pro jejich potřeby ten nejlepší. Jednoznačnou výhodou všech cloud computing služeb je cena, diskuze se však často točí kolem bezpečnosti a na to dodavatelé cloud služeb reagují několika nabídkami. Osobně mi jako skutečný cloud připadá až ta poslední kategorie, která zcela jistě bude růst na úkor prvních tří kategorií, ale protože trh je rozmanitý, smířím se i se zbylými třemi.

1) Vyhrazený cloud (Dedicated cloud) - jedná se o vyhrazené kapacity datových center, kde organizace provozují své klíčové aplikace, kde jakýkoli únik dat by byl pro firmu naprosto kritický a zničující.

2) Privátní cloud (Private Cloud) - tento typ cloudu je podobný jako ten předchozí, ale využívá se především pro vývoj a testování. Rozdíl mezi vyhrazeným cloudem je v tom, že více aplikací sdílí stejné výpočetní zdroje.

3) Sdílené prostředí (Shared Environment) - sdílené prostředí je výpočetní výkon k dispozici pro určité typy aplikací, kde jsou předem známé nároky na výpočetní výkon, tedy je známo, kdy bude která aplikace spotřebovávat kapacity serverů. Servery mohou být určené pro jednu firmu nebo pro více, které používají stejnou aplikaci apod.

4) Veřejný cloud (Public Cloud) - toto jsou služby, které si představuji pod klasickým cloudem, jsou to služby Amazonu, Salesforce.com a dalších, tedy sdílený výpočetní výkon je pronajímán komukoli, kdo projeví zájem. Zatímco na všech třech předchozích typech se provozují standardní klient - server aplikace, které známe z podniků dnes, tak poslední typ přináší SaaS aplikace a skutečnou změnu technologického paradigmatu.

Myslím, že první tři kategorie se pouze vezou na vlně popularity veřejného cloudu a s postupujícím časem jejich význam bude stále menší, ale dnes tu jsou a jejich využití roste spolu s využitím celého cloud konceptu.