Již včera jsem okrajově psal o statistikách týkajících se výdajů na reklamu na americkém trhu. Zatím se jedná o statistiky za první tři čtvrtletí roku 2008, ale trendy jsou poměrně jasné. Při srovnání se stejným obdobím v minulém roce se ukazuje, že noviny zažívají pokles, stejně tak časopisy rádia, outdoor a televize.

Jediné medium, které roste jako celek, je internet, avšak rozděleno na jednotlivé podkategorie je až na druhém místě za tzv. syndikovaným televizním vysíláním (nebo jak tu věc nazvat). Zdá se tedy, že pokud se někdo musí bát o příjmy z reklamy, tak to nebudou internetová média, protože i pokud by je v krizi potkala stagnace, tak to je stále lepší, než to, co se dělo ostatním mediím už před krizí. Je sice fakt, že NY Times před pár dny vydalo zprávu, že jejich listopadové příjmy z online reklamy se propadly o 3,8 %, ale toto jedno medium rozhodně není reprezentativní vzorek.

Mimochodem, myslím, že to je hodně dobrá zpráva pro projekt Buzzboot, který sdružuje lokální blogery a hodlá v nejbližší době prodávat agregovaný reklamní prostor na těchto malých serverech.

Zpět ke statistikám, kde je při bližším zkoumání také hodně zajímavý pohled na trendy v jednotlivých sektorech. Největší pokles hlásí jednoznačně americké automobilky, které spolu s poklesem zájmu o jejich produkty přiškrtily také výdaje na reklamu. Trošku mě v této souvislosti překvapuje, že finanční instituce nemají klesající výdaje, ale zřejmě si našly produkty, které je třeba nově propagovat a které mají v dnešní době smysl (nebo pomohlo těch 700 mld. :-).

Na téma finanční krize toho již bylo napsáno mnoho a mnoho. Nevadí, novinek je i tak stále dost a zatím jsem nikde neviděl nějaká pořádná čísla. Panuje obecná shoda, že na řadu přicházejí úsporná opatření. Jenže je nutné si uvědomit, že z krize vaše firma může vyjít jako vítěz a nebo jako poražený a to i přesto nebo možná spíše právě proto, že šetří na nesprávných místech. Je tedy určitě zajímavé vědět, jak utrácí vítězové v dobách recese.

McKinsey Quarterly provedlo průzkum mezi firmami, které byly všechny úspěšné před recesí a rozdělilo je na firmy, které se během recese staly ještě silnějšími a utekly tak svým srovnatelně silným konkurentům. Rozdíl ve struktuře jejich výdajů je obrovský.

Porovnání se provádělo oproti průměru těchto firem v daném období a je vidět, že zatímco úspěšné firmy utrácely během období růstu výrazně méně za prodej a administrativu, tak v období recese tomu bylo opačně a utrácely naopak o 14 % více.

Další porovnávanou hodnotou byly investice do výzkumu a vývoje, kde tyto firmy měly vyšší výdaje i dříve, ale recese jim dala další motiv k investicím a jejich výdaje byly o 22 % vyšší, než u průměrné firmy. Je evidentní, že investice do inovací jsou hlavním prvkem, kam firmy investují, aby zvýšily své šance na úspěch v době recese. A je jasné, že se tyto snahy odrazí také v investicích do IT. Dá se očekávat, že investovat se bude především do nástrojů na spolupráci, které podporují tvůrčí týmy při jejich práci a které se navíc dají pořídit za příznivých nákladů a za minimalizace času implementace. Celkem jasně mi z toho vychází větší hlad po SaaS produktech, který již začal v USA.

Posledním bodem, který liší vítěze od těch méně úspěšných, jsou výdaje na reklamu. Tyto výdaje, které byly původně menší, jsou v dobách recese o 14 % vyšší a tvoří tak ten správný vražedný mix, který dělá z úspěšných firem ještě úspěšnější. (Mimochodem, pokud vás zajímají nejnovější výsledky amerického trhu s reklamou, jsou zde.)

Přikládám ještě graf, který celou situaci krásně vizualizuje.

Rozdíl v nákladech úspěšných a průměrných firem.

První, co mě u nakupovaných aplikací bude zajímat je jejich business přínos. Pokud má aplikace smysl z podnikatelského hlediska, potom zvažuju její nákup a porovnávám cenové varianty. Tyto dva logické a jasné kroky zde píšu jen proto, protože v počátcích finanční krize jsem zaslechl hlasy, že SaaS se bude nakupovat, jen pokud bude mít business smysl a bude tedy aplikace dostatečně vyspělá.

Vycházely analýzy (je mi to líto, ale nemůžu najít link), které říkaly, že nebude žádný dramatický příklon k SaaS jen z důvodu, že je levnější a že ve chvíli, kdy není business smysl, k žádné změně dojít nemůže. Toto zní logicky, protože v době krize si nikdo nebude chtít zmenšit efektivitu svých procesů jen proto, že nakoupí levnější software.

Právě proto je o to důležitější a zajímavější zpráva, že Gartner vydal analýzu, ve které tvrdí, že 90 procent firem nakupuje, či plánuje nakoupit SaaS a očekává efektivitu v nákladech a snadnost a rychlost nasazení. Jinými slovy, už nechceme drahé a zdlouhavé implementace něčeho, co v závěru nemusí ani pořádně fungovat.

To není popření prvního odstavce. To je pouze ukázka toho, že SaaS průmysl je vyspělý a má zde své pevné místo. SaaS aplikace jsou plnohodnotnou náhradou za on-premise software a uživatelé s ním mají méně starostí a mohou se soustředit především na jeho používání a ne na jeho instalaci. Každý, kdo ve firmě někdy prošel instalací softwaru a nebo fází jeho upgradu, mi dá zcela jistě za pravdu.