Začali jsme ve větším měřítku rozesílat pozvánky do Abakowiki a tak je systém postupně zatěžován prvními reálnými uživateli. Spouštění systému, který byl několik měsíců užíván pouze pro naší interní potřebu, je hodně zajímavá a vzrušující věc. Člověk sleduje statistiky a kouká, zda se pozvaní uživatelé registrují, jaké jsou poměry registrovaných k pozvaným, jak moc se vytvořené wiki plní apod. Mít víc času, asi by se dalo strávit hodně hodin klikáním na tlačítko obnovit a zjišťováním aktuálního stavu.

Nicméně jedna věc jsou statistiky a druhá věc je použitelnost samotné Abakowiki. Po celou dobu vývoje, kdy jsme systém používali, jsme pracovali na použitelnosti. Snažili jsme se zabudovat všechny možné poznatky ze skutečného používání a také nápady řady z vás, které jsem během posledních několika měsíců potkal a mluvil s vámi.

Nakonec se zdá, že i přes dětské nemoci privátní bety se systém povedl. Nemůžu tvrdit, že je v současné době vše do detailu propracované, ale funkce, které nám při práci s textem postupně ulehčovaly život, patří mezi ty, které lidé velmi chválí. Rozhodně mě v této souvislosti potěšil příspěvek Milana Čermáka, který Abakowiki používá pro dokumentaci během vývoje projektu Soci.alism.us a hovoří o ní jako o kvalitnějším systému než jsou Google Sites.

Mezi funkce, které si Milan pochvaluje patří hledání stránek ve wiki, které je mimo jiné děláno pomocí tag cloudu a jeho filtrování a zpřesňování. Tato vlastnost práce s tagy rozhodně nepatří mezi standardní vlastnosti tag cloudů a já jsem velmi rád, že v Abakowiki je.

Osobně mám také velmi rád nástěnku, která mi vždy řekne, co je v naší wiki nového a vždy poznám, které věci mě budou nejvíce zajímat, protože vidím v jaké kategorii jsou uložené a kdo je přidal. Tato identifikace mi hodně spolehlivě napoví, jestli se mám o stránku více zajímat či nikoli.

Abakowiki mi tak na jednu stranu bere čas při práci na ní a zároveň ho šetří, protože mám dobře filtrované a správné informace. Současní první uživatelé jsou na tom z tohoto pohledu lépe, protože jim Abakowiki čas pouze šetří.

Google vlastně celou svou slávu a moc vybudoval na poskytování věcí zdarma. Tento model fungování softwarových firem není nic, nad čím by se dnes někdo pozastavoval. Stejně tak tento model obecně není nic převratného, protože obsah bez poplatků poskytují již dlouhou dobu televize i rádia.

U televizí a rádií je zdarma 100% obsahu u novin a magazínů je cena obsahu pokryta z reklamy údajně 70-80%.

Výdělky Googlu v roce 2007 ukázaly, že je jednoznačně a bezkonkurenčně největší firmou na světě, která kdy poskytovala reklamou placený obsah. Google měl roční příjmy skoro 17 miliard dolarů, zatímco největší rozhlasové a televizní studia jako ABC, CBS a NBC mají příjmy pohybující se okolo 14-15 miliard dolarů. Pro porovnání Yahoo! dosahuje pouze 7 miliard dolarů.

A zatímco tradiční media nemají prostor pro další růst, bez výrazných investic, které by jim zaručily vstup na nové trhy, tak Google vstupuje na trhy prakticky jen lokalizacemi svých služeb.

Převedeno do našich podmínek, tak největší česká televize TV Nova má pololetní příjmy ve výši 2,7 miliardy korun. Největší internetový hráč, Seznam, má příjmy někde kolem 1 až 2 miliard korun (tohle číslo mám z posledního Buzzmeetu, kde jsme to řešili a uzavřeli nějak takto, protože nikdo přesné číslo nevěděl a já to teď nemůžu nikde najít).

Jsem zvědav, jestli se někdy podaří Seznamu překonat televizní stanice v příjmech. Přeci jen bojovat na celém světě proti čistě amerických stanicím je něco trošku jiného, než bojovat čistě na lokálním trhu. Přesto však je výkon Googlu velmi obdivuhodný.

A vlastně celé to srovnání přináší ještě jednu zajímavou otázku. A to sice jak velký musí být trh, aby uživil poskytování služeb nebo obsahu zdarma? Protože určitě to není pro každého a příklady ze zahraničí ukazují, že i poměrně navštěvované servery poskytující software se nemusí uživit vkládáním reklamy do poskytovaných služeb (např. Wetpaint).