Kamarád, který se velmi zajímá o burzovní operace, se mě při čtení příspěvku o komoditizaci výpočetního výkonu zeptal, zda si myslím, že se výpočetní výkon bude jednou obchodovat na komoditních burzách. Hodně zajímavá otázka.

Je naprosto bez debat, že cloud computing je technologie, která velmi silně ovlivňuje a ještě dále ovlivní vývoj IT. Na TechCrunch Meet-upu jsem se bavil s několika lidmi ze start-upů a cloud nějakým způsobem využívají všichni.

Samozřejmě došlo i na debatu o současné kvalitě služeb a především možných záruk za kvalitu služby. Nyní nejsou na straně poskytovatelů prakticky žádné záruky a tak při selhání cloudu je situace pro dodavatele softwaru velmi nepříjemná. Dá se však předpokládat, že s přibývajícím časem služby budou stále kvalitnější a dojde i na nějaké SLA.

Na The Economist psali, že jak bude toto průmyslové odvětví dospívat a datových megacenter bude po celém světě více, tak jednotlivé služby (software) se mohou na cloudu přesunovat podle toho, kde je zrovna nejlepší cena a nebo kde je energie nejekologičtější. To už se ale nebude jednat ani tak o “mrak”, jako spíš o “atmosféru”.

A aby nám to do sebe ještě lépe zapadalo, tak je zajímavé si přečíst i blog Gianpaola, který se v Microsoftu věnuje S+S. Píše, že atmosféra je dynamický systém, který se neustále mění a ve kterém je pořád velké množství různých mraků. V té době si potom dovedu celkem snadno představit, že se výpočetní výkon bude obchodovat na burzách.

Poslední post z BuzzMeetu musí být o tématu, kterým česká web 2.0 scéna nyní žije asi nejvíc. Ano, je to chystaný TechCrunch Meet-up.

Buzzmeet 14/05/2008 (díl 3.) - Elevator pitch na TechCrunch Meet-upu (díl 1., díl 2.)

Jak asi každý ví, tak na TechCrunch Meet-upu bude možnost vyzkoušet si naprosto nezávazně elevator pitch. Hodnotit nápady bude Jack DeNeut, Roman Staněk a “lidi z TechCrunche” (více zde).

Kromě toho, že je to celé super nápad a zajímavá zkušenost, tak vítěz tohoto “elevator pitch competition” možná dostane nějakou TechCrunch propagaci. A já se ptám, není to spíš trest? :-) Přijde vysoký traffic, který shodí servery a služba je pošpiněna (no a to se myšlenkově vracíme k vlastním nebo outsourcovaným serverům).

Mimochodem, pro každého, kdo připravuje start-up nebo má nějaký projekt: Pokud byste dostali milion dolarů s tím, že do dvou měsíců musíte odjet do USA. Jeli byste nebo ne?

A z mého soukromého pohledu se start-upy trošku související věc. Z nějakého, pro mě nepochopitelného důvodu, lidé udržují znalosti v nástrojích, které k tomu nejsou vůbec vhodné. Hodně firem drží znalosti prý v podobě notes v Outlooku. Ano, tady je opravdu místo na trhu pro Abakowiki (v pátek prozradím více :-).

Téma Seznam vs. Google se asi nemohlo minout, především ne v době, kdy se hodně žije spekulacemi o nákupní horečce Microsoftu. Takže je tu další příspěvek z Buzzmeetu.

Buzzmeet 14/05/2008 (díl 2.) - Proč Google ještě nezničil Seznam (díl 1., díl 3.)

Ani už nevím, jak jsme k tomu došli, ale asi jsme řešili, jestli je miliarda dolarů za Seznam reálná cena nebo ne (pokud si dobře vzpomínám, tak toto téma je nedořešené :-). Od toho byl již jen krůček ke spekulacím, že Seznam padne do pár měsíců. Řekl bych, že jsem měl v tomto ohledu dost kacířský názor, protože si myslím, že Seznam ještě pár let jako česká jednička vydrží. Důvod je síla značky a ne o tolik horší technologie, i když právě technologicky asi bude Seznam ztrácet stále více.

Důvody mého názoru jsou následující. Řešili jsme, proč v ČR nebyla stejná situace jako v Maďarsku a nebo Polsku, kde lokální vyhledávače během chvíle naprosto odpadly. Myslím, že to bylo v technologickém rozdílu, který byl v té době u polských a maďarských vyhledávačů větší, než mezi Seznamem a Googlem. Ten rozdíl byl dostatečně silný, aby lidé opustili zavedené značky jak v Polsku, tak Maďarku, ale nebyl dostatečně velký v ČR (mimochodem zajímavé téma na diplomku nebo Ph.D. - síla značky vs. technologie - jak velký musí být rozdíl pro přechod?)

A přesně podle tohoto technologického rozdílu vs. síla značky bude mít Microsoft problém porazit Google. Aby technologie přitáhla lidi, tak musí být řádově lepší, než ta nahrazovaná. To se však u Live.com neděje a u Seznamu se zřejmě nestalo. Mimochodem u Live.com je otázka i se sílou značky, protože pokud má Microsoft slabší nebo stejnou technologii a slabší značku (což evidentně má), tak nevím, co chce dělat.

A opět. Hodně by mě zajímal názor všech čtenářů na tohle téma.

Pavel Neuman uspořádal ve středu Buzzmeet, což se profiluje jako neformální setkání lidí zajímajících se o webové IT (jedno, jestli směřuje do firem nebo ke koncovým zákazníkům).

Tyto setkání vždy hodně záleží na lidech, kteří přijdou a se kterými se bavíte. Osobně jsem bohužel neměl možnost promluvit si se všemi, ale i tak mám par zajímavých postřehů (nakonec jich bylo tolik, že jsem je tématicky rozdělil do třech postů).

Buzzmeet 14/05/2008 (díl 1.) - SaaS start-upy na vlastních server. Ano nebo ne? (díl 2., díl 3.)

Dost času jsem si povídal s Jackem (Nelso) o tom, jak rychle jdou věci vpřed. Tyhle obecné debaty jsou vždycky hodně zajímavé a je to skvělá potrava pro mozek. Představivosti se totiž meze nekladou.

Asi to vše začalo diskuzí o serverech. Má smysl na SaaS projekt použít vlastní server nebo je to lepší hodit na Amazon Web Services, či podobnou službu? V 90. letech, kdy Jack rozjížděl Albumcity, tak dvou jádrové 300MHz servery stály půl milionu korun. Dneska neporovnatelně větší kapacita stojí pár korun a cena klesá a klesat bude.

Přesto, servery je nutné mít redundantní a s větší potřebnou kapacitou rostou i náklady na fyzicky oddělené servery. MySpace má například stejně velké datové centrum, které běží celou dobu naprázdno, aby se v případě problémů jen přehodil traffic jinam. To samé určitě budou mít i v Googlu a dalších podobných firmách (nevíte, jak to dělá třeba Seznam nebo Centrum?). Takže z hlediska SaaS start-upu je tu prostě otázka, jestli mít vlastní servery nebo je raději outsourcovat?

Osobně si myslím, že se velmi rychle stane normou využívat jednu ze standardních platforem, kterých pravděpodobně bude jen několik málo na celém světa a na nich firmy poběží své SaaS aplikace. Mimochodem, zajímavá je nespravedlnost, která se v tomto směru děje.

Zatímco firmy, které dodávají software, jsou tlačeny k tomu, aby dělaly open source, open ID a vůbec byly maximálně otevřené a umožnily uživatelům snadno přecházet, tak “cloud platformy” jsou a zřejmě budou silně proprietární a vybrat si špatnou bude stát nemalé prostředky na přechod.

A jak vnímáte možnosti malé SaaS firmy na proprietárním softwaru vy? Myslím, že bariéra, kterou firmy nebo uživatelé musí překročit k tomu, aby vám dali data je v takovém případě o hodně větší.

Poslední dobou se střetávám stále častěji s urputným bojem lidí z vnitřního IT s SaaS konceptem (nejen v diskuzích na Lupě). Jejich hlavní výtka je přitom jedna z těch, které rozhodně neodpovídají realitě, ale zase slušně živí mediální kolotoč založený na strachu. Ano, je to bezpečnost.

Podle různých průzkumů (např. Aberdeen Group takový dělal) se strach z bezpečnostních rizik SaaS neukazuje jako oprávněný a většina klientů SaaS říká, že bezpečnost je vyšší nebo stejná jako u interních systémů. Křik všemožných adminů je potom naprosto neoprávněný, ale z jejich pohledu se to může zdát jako správné hájení svých pozic.

Nemám sice žádným výzkumem potvrzeno, ale několikrát mi bylo řečeno, že pokud někdo bude chtít získat cizí data, tak si sežene neloajálního zaměstnance, který je dostane ven. Navíc tento zaměstnanec bude datům rozumět a bude schopen s nimi pracovat a dodat jim přidanou hodnotu. Smysl to dává, ale jak říkám, statistiku způsobů uniklých dat jsem nikdy neviděl.

Bohužel také zde těžko potvrditelný příběh říká, jak nejmenovaná česká továrna zjistila, že jeden z jejích zaměstnanců chodil 14 dní přes vrátnici s plnými taškami a pak dal výpověď. Ve firmě to zjistili poté, co se v Číně otevřela továrna na stejný produkt a daný zaměstnanec v ní měl 60% podíl. Zajímavé je, že tato továrna zrovna nedávno propustila desítky lidí.

Poučné také bylo slyšet na konferenci SiS 2008 přednášejícího z ASP Vema, který říkal, že jejich klienti nejenže jejich zabezpečení věří, ale navíc tvrdí, že bezpečnostní únik mezd není zas takové riziko směrem ven, ale především směrem dovnitř, kde znalost cizího platu vnese zlou krev mezi lidi. Mimo konkrétní podnik platy nikoho příliš nezajímají (tím se jinými slovy říká, že je opravdu dobré uvážit, co je ještě kritická informace a co již ne).

Poslední příběh se týká e-mailů. Nejmenovaná organizace má vlastní mail server a poskytuje k němu nějaké webové rozhraní. To je však zoufale špatné, takže se někteří uživatelé někdy kolem roku 2005 rozhodli zřídit si na Gmailu alternativní identitu, e-maily si nechávaly přeposílat a jako schránku využívali Gmail. Vnitřní IT o tom nevědělo a nevědomky pak zareagovalo na, podle nich, možnou bezpečnostní hrozbu a zakázalo automatický forward, protože firemní data, by se neměla dostat mimo firemní servery. Otázka samozřejmě zní, zda se takto opravdu zabrání bezpečnostním únikům a nebo pouze zaměstnancům zabrání pracovat? A druhá otázka následuje. Nabourá se někdo spíš do Gmailu nebo do serveru Franty z vnitřního IT? Ano, souhlasím, data je nutné chránit, ale ne za cenu paralyzování práce lidí.

Co mě na téhle posedlosti bezpečnosti u SaaS překvapuje nejvíc je, že nikdo neřeší problém customizací. Pokud zaútočí na toto místo, tak se opravdu velmi pravděpodobně trefili do slabého místa, ale bezpečnost jím není.

A ještě poslední poznámka na konec. Myslím, že ani jeden ze zaměstnanců vnitřního IT se nemusí bát při využití konceptu SaaS o svojí práci. Lidé v IT potřeba budou, ale budou stále více využívání k tomu, aby přinášely nějakou business výhodu IT pro svůj podnik. Je to stejné, jako píše Nicholas Carr v knize Big Switch. Když do každého domu díky elektrárnám dnešního typu (do té doby byly jakési elektrické huby a kolem nich sdružené továrny) přišla elektrika, tak hospodyňkám neubyla práce, ale zvýšily se nároky na kvalitu vykonávané práce. Již např. nestačilo vyklepat koberec jednou za měsíc, ale muselo se luxovat minimálně jednou týdně. Prostě se zvýšily běžné požadavky na řadu věcí, protože některé práce odpadly a jiné se zkrátily.