Doufal jsem, že se vrátím k přednášce Josefa Holého o enterprise 2.0 a právě tak činím. Na internetu jsem již zaznamenal, že pokud se zajímáte o web 2.0, tak přednáška nic nového nepřinesla, ale s tím moc nesouhlasím. Byla poměrně pěkně rozebrána historie, jak jsme se dostali k dnešnímu stavu a byly pojmenovány klíčové prvky, které jsou pro web 2.0 důležité. Hodně se mi líbilo, že bylo jasně viditelné (a přednášející to i občas zmínil), že text nebyl připravován pouze z internetových magazínů nebo blogů, ale z vědeckých paperů, třeba od Yahoo!.

Přikládám několik zajímavých poznámek, které jsem si z přednášky odnesl (ne všechny nezbytně nové, ale bezesporu zajímavé):

• služba web 2.0 roste, jen pokud je dobře navigována a strukturována. Jinak neroste.
• web 2.0 je založen na atomické struktuře - web slouží jen jednomu omezenému účelu a další funkcionalita se dělá pomocí spojování těchto atomických struktur.
• problém web 2.0 je rozprostření identity po celém webu (protože je atomická struktura)
• web 2.0 má/v budoucnu bude mít tyto problémy: obsahu je moc, všechno je veřejné - sdílení se musí umět chytře omezit, nestrukturovaný obsah (náročné na hledání)
• zaznělo, že lidé v ČR web 2.0 tolik nemusí, protože mají jinou mentalitu - nechtějí, aby o nich někde veřejně něco bylo
• meta-data se skrývají pod pojmem STAT a právě díky těmto meta-datům se dají nad daty stavět různé ad-hoc dotazy
  • Stars - kvalita
  • Tags – klíčová slova, kategorizace
  • Attention - počet shlédnutí
  • Text – komentáře u produktů, názory
• uživatel by neměl být nucen zadávat STAT meta-data, ale mělo by to být zabudováno hladce do jeho práce - workflow (toto by se mělo tesat do kamene)
• 2 cestná vazba - s dalšími lidmi jsme na síti přáteli, my si je přidali a oni nás jako přítele potvrdili. Toto je velmi důležité při hledání vhodných pracovních kontaktů. (1 cestná - někoho sledujeme - např. RSS)
• enterprise 2.0 je kulturní změna
• ve (velké) firmě je problém najít relevantní obsah a experta na danou oblast a enterprise 2.0 v tomto pomáhá

Pak následovala přednáška o zavádění komunitního intranetu v Sunu, který obsahuje wiki, sociální sítě, blogy, RSS, systémy na ukládání souborů apod. Tato část už bylo více méně ukazování náhledů obrazovek, nicméně obrazovek, které vypadají hodně zajímavě. Za pozornost také stojí, že projekt byl navržen jedním z ředitelů Sunu.

Ještě přikládám prezentaci, pokud vás zajímá.

| View | Upload your own

Již se sice nedá říci, že je začátek roku, ale ještě nedávno se to všude kolem hemžilo různými predikcemi do budoucnosti. Chtěl jsem o jedné z nich napsat, ale nestihl to dříve, tak se k ní vracím nyní. Je jasné, že předpovídat budoucnost není jednoduché a v delším časovém horizontu prakticky nemožné. Přesto Gartner přišel s predikcemi týkající se SaaS a SOA až do roku 2012.

Gartner říká, že kolem roku 2012 bude alespoň jedna třetina všech výdajů na firemní software učiněna pomocí modelu SaaS. Dále říká, že firmy nebudou dělat tolik kapitálových investic (což je při využívání SaaS celkem logické) a místo toho kolem roku 2011 pořídí 40% své firemní infrastruktury jako službu, což bude možné díky ještě rychlejším linkám a SOA.

Firmy totiž věří, že díky SOA vznikne jakýsi společný “výpočetní oblak” a jednotlivé aplikace nebudou tak pevně vázány na infrastrukturu. Tento komoditní přístup by údajně znamenal více méně konec přístupu, kdy dodavatel zamkl firmu do jednoho řešení a ta s tím pak již nemohla příliš mnoho dělat. Pro odběratele to podle Gartneru znamená, že budou muset posílit ve svém oddělení IT nákup, aby byli schopni kvalifikovaně vybírat dodavatele. Osobně si nemyslím, že to bude takto snadné, spíš budou hrát velkou roli integrátoři, kteří budou mít připraveno několik již nadefinovaných kombinací a v nich se budou zákazníci pohybovat.

Největší perličku jsem si nechal na konec. Kolem roku 2010 Gartner předpovídá, že preference koncových uživatelů budou rozhodovat o polovině nakoupeného softwaru, hardwaru a službách nakoupených IT oddělením. Díky snadnosti přístupu k technologiím, k čemuž často stačí jen browser, uživatelé nyní znají řadu aplikací a služeb a mohou se tak rozhodnout, co chtějí jak pro osobní, tak i firemní použití. IT firmy se na toto již prý začínají připravovat a vůbec se tomu nedivím.

Otázka totiž zní, jak budou lidé z IT oddělení této situaci přivykat. Doposud se řeklo, že něco nakoupit nelze a bylo hotovo. Dnes pokud přijde tato odpověď, tak se nakoupí SaaS pro pár lidí v jednom oddělení a IT se může stavět na hlavu. Samozřejmě není to tak jednoduché a do hry vstupuje integrace, o čemž psal zrovna nedávno Roman Staněk.

Ale jsou zde i výjimky a třeba aplikace enterprise 2.0 zas tak silnou (pokud vůbec nějkou) integraci nepotřebují a podle toho také dopadl průzkum firmy IDC eXchange někdy minulý rok, kde bylo jasně vidět, že IT oddělení web 2.0 ve firmách neřídí.

A teď co to znamená pro vnitřní IT oddělení ve firmách, kde nebudou pracovat rozumní lidé, kteří se připravují na budoucnost a plánují, ale “omezení admini”, kteří mají přístup k uživatelům jako k tupému stádu, kterému je potřeba co nejvíce omezit jakákoli práva. Stručně řečeno nebude se jednat o firmu, kde je IT strategický partner CEO, ale jen servisní středisko. V těchto firmách si dovedu představit hodně tvrdé střety.

Domnívám se, že ani já, ani Bára nic nefalšujeme, každý jsme však stejnou situaci viděli svýma očima a ten pohled byl prostě jiný.

Bára viděla sotva třetinu, já asi 50%. ;-)

P.S. Původně byl příspěvek celkem bezcílný a stále platí, že cílem není dobrat se přesného počtu zvednutých rukou. Ale otázka je evidentní - hranice důvěryhodnosti informací na blozích… Pokud nemá blog komunitu lidí, kde dalších 10 účastníků akce potvrdí informaci, tak bych nám příliš nevěřil, protože prostě nemáme zpětnou vazbu, kterou může být pro klasická media třeba šéfredaktor.

Včera jsem byl na FELu na přednášce Web větší než 2.0 aneb vaříme dobrou míchanici v sociální síti - honba za případem užití, který pořádala Czech SIGCHI. Přednáška byla zajímavá a ještě se určitě vrátím ke svým poznámkám a napíšu o něco více (to věřím, že udělám).

Přednášející (Josef Holý) se v jednu chvíli ptal, kolik lidí používá RSS technologii a ruku zvedlo asi tak 50% posluchačů. Hned jsem si říkal, že to je docela slušný výkon a že se nejspíš jedná o nějakou deviantní skupinu posluchačů, protože běžné rozšíření RSS je maličké a tomu stejnému se divil i přednášející.

Chvíli na to padla otázka, kolik lidí je na Facebooku a ruku zvedlo tak možná 10% posluchačů. Josef Holý se opět trošku podivoval (zřejmě proto, že sociální sítě se obecně používají velmi často), ale mně to zas tak divné nepřijde. Pokud by se zeptal kolik lidí používá Lidé.cz nebo Líbímseti.cz, tak jich bude určitě více. Škoda, že se tak opravdu nestalo, protože možná se hodně pletu, ale…

Osobně jsem na Facebooku už nějakou dobu a jsem v několika skupinách, které mě zajímají. Nicméně jen v jedné z nich se jednou řešilo něco zajímavého/důležitého. Pravda, Facebook pro mě má “business” přínos, že jsem v kontaktu s lidmi se stejným zájmem a vím o pořádaných akcích, ale pokud někdo nechce chodit po různých konferencích nebo setkáních, tak Facebook je jen lepší nástroj na sdílení fotek a platforma na konání pokusů o nalezení partnerů (ve smyslu sexuálním). V českých podmínkách však toto lépe plní jiné platformy než Facebook, takže proč by na něm vlastně lidé měli nějak hojně být?

Sháním úžasného “web 2.0″ grafika, který by byl schopný navrhnout logo, grafickou podobu webu, design powerpointové prezentace, vizitky apod. Stručně řečeno potřebuji někoho, kdo zvládne připravit corporate graphics, která bude hodně svěží a chytrá - stejně tak jako připravovaný projekt. ;-)

Pod slovem svěží si představuji příjemná na pohled, moderní, ale zároveň nepříliš podléhající modním trendům (není cíl měnit grafiku každý půl rok). Pod slovem chytrá si představuji, že grafika bude lidi po webu dobře navigovat, lidé se v ní nebudou ztrácet, ale naopak pro ně bude spíš intuitivní a nápomocná. Prostě každý vstup na stránku by měl být pro uživatele příjemným zážitkem, který bude vybízet k dalšímu prozkoumání a ne stresující situací.

Líbilo by se mi, pokud by k logu “byl příběh”, aby mělo nějaký smysl a nebylo jen pěkné na pohled. Prostě vztah k projektu by byl u loga vítán.

Asi by také bylo dobré říci, koho nepotřebuji. Nepotřebuji nikoho, kdo bude dělat krásnou, ale složitou grafiku, ve které se uživatelé budou ztrácet. Také nechci vyznavače maličkých fontů a podobných rádoby efektů, které sice budou kreativní, ale lidé je nebudou moci rozluštit (pochopit).

Pokud vás tedy tyto požadavky neodradily a rádi byste se účastnili práce na připravovaném enterprise 2.0 projektu, dejte mi prosím vědět na e-mail, kde mi spolu s kontaktem na vás pošlete i ukázky vašich prací. Nemusí se jednat o žádné projekty pro firmy, stačí pokud máte nějaké svoje práce, které skončily třeba i někde v šuplíku. Pokud se mi vaše práce bude líbit, určitě se dohodneme.

Pokud se vám práce zdá zajímavá, ale požadavky vás odradily a máte k tomu rozumný důvod (třeba, že jsou špatně nadefinovány nebo chci nesplnitelné blbosti), tak se mi prosím také ozvěte i s konkrétním důvodem a já zvážím, jestli máte pravdu vy nebo já. ;-)

A poslední bod začínající slovem pokud: Pokud vy sami grafici nejste, ale nějakého zajímavého znáte, dejte mu prosím vědět, aby se mi ozval, případně mi můžete rovnou někoho doporučit.

Samozřejmě na lokalitě, kde bude grafik pracovat mi nezáleží, takže ať už budete pracovat z nejširší ulice světa (Wikipedia) nebo hory Říp, máte stejné šance.

Je to pár let, co mi kamarád říkal, že čím dál tím víc výsledků nachází na Wikipedii a že na spoustu jeho dotazů mu Wikipedia vyskočí jako první odkaz. Od té doby uplynulo mnoho vody a Wikipedia vyskočí jako první skoro na každý jednoslovný (heslovitý, chcete-li) dotaz. Poslední dobou se mi ale stává, že na moje otázky dobře odpovídá server Yahoo! Answers, který je založený na jednoduché myšlence. Kdokoli může položit libovolný dotaz a někdo další na něj může odpovědět. Prostě zcela ukázkově typický web 2.0.

Dotazy na které Y! Answers odpovídají jsou typu: Jaká hudba je ve sceně xy ve filmu ab. Jsou to takové blbinky, které by vám jinak nedaly spát, ale vědět je zas tak moc nepotřebujete. Nicméně mě při pohledu na Y! Answers a Wikipedii napadá několik věcí.

Co takhle oba servery propojit? A co třeba nasadit princip Answers do firem? FAQ by nemuselo být tvořeno jen marketingovým oddělením a nakonec by mohlo mít i zajímavé otázky a užitečné odpovědi. Co myslíte?