Na začátku prosince jsem psal o své soukromé předpovědi, že fyzické zboží se bude stále více prodávat dohromady se službami a bude uzamykat své zákazníky do pravidelných plateb. Potěšilo mě, že tohoto posunu si všimla i analytická firma IDC, která jako jeden z trendů roku 2008 považuje propojování hardwaru a softwaru za vzniku tzv. business appliances (business spotřebičů?). Pokud vás zajímají všechny predikce na rok 2008, můžete si je poslechnout na následujícím videu.

IDC eXchange se také věnuje zprávě o koupi firmy WebEx firmou Cisco, které tak tento trend potvrdilo. WebEx je společnost nabízející SaaS řešení na pořádání online konferencí a porad a pro Cisco je to velmi zajímavá koupě, protože již nechce být pouze předním dodavatelem telekomunikačních zařízení a infrastruktury, ale chce se stát klíčovým hráčem v oboru IT a být předním dodavatelem business řešení. Koupí firmy WebEx reaguje na současnou situaci, ve které klasičtí prodejci IT business řešení nedokázali odpovědět na potřeby trhu a dodávat podnikové web 2.0 řešení.

Od poloviny 19. století se v českých zemích děly významné společenské změny a dělníci získali více volného času. Lidé se začali organizovat v dělnických spolcích, kde se scházeli, četli a diskutovali spolu. Tato činnost byla jak velmi prospěšná (pro český národ), tak i velmi nebezpečná (pro vládnoucí vrstvy). Tyto dělnické spolky byly podhoubí pro další revoluční změny a následný vznik Československa. Např. Antonín Švehla se “vyučil” politice právě v jednom z takových spolků. Více času, přístup k informacím a jejich sdílení tedy následně vedlo k revoluci.

Dnes máme čas, máme spoustu informací a můžeme je velmi levně a velmi rychle sdílet s kýmkoli po celém světě. Dovede někdo odhadnout co přijde?

Jeden z hlavních inženýru společnosti Sun varoval před masivním selháním datových megacenter, které staví společnosti jako Google, Microsoft a Amazon. Hlavním důvodem, proč před selháním varuje jsou pravděpodobně energetické požadavky těchto zařízení.

Spotřeba energie a nároky na chlazení jsou také důvodem, proč společnosti hledají stále neobvyklejší místa pro svá datová centra. Google staví poblíž řeky Colorado, která bude z centra odvádět teplo a Microsoft se rozhodl postavit obří data centrum na Sibiři, kde okolní chladný vzduch pomůže ochalzovat servery.

Microsoft nyní staví obří datové centrum blízko Chicaga. Má se jednat o největší datové centrum na světě, pokud byste však očekávali, že to bude také místo plné pracovních přiležitostí, jste na omylu. Očekává se, že tam bude zaměstnáno kolem 35 až 50 lidí.

Přes všechny potíže jsou však obrovská datová centra energeticky výhodnější, než jednotlivé roztroušené firemní servery a koncept Software as a Service tak mimo jiné šetří i energii.

Z diskuze, která se odhrála na Lupě a nakonec i na Jiko blogu jsem si odnesl pár zajímavých poznatků o Češích, jejich způsobu spolupráce a následném využítí webu 2.0.

Zdá se, že působení Čechů na Wikipedii, ale i na jiných kolaborativních projektech má dvě roviny. Češi nejsou tak aktivní při vstupování do různých komunit, jsou spíše individualisté, což koresponduje s tím, že máme méně různého obsahu.

Na druhou stranu jsou ale Češi o něco preciznější ve své práci, což se zdá potvrzuje i Wikipedie, kde česká část má relativně častější počet editací jednotlivých stránek (což naznačuje vyšší kvalitu). Problém pro veřejné web 2.0 služby ale je, že tato vlastnost se u řady z nich pořádně využít nedá (např. preciznější hlasování na Linkuj.cz asi nepůjde:-).

Zároveň mi přišly zajímavé poznatky o tom, jak fungují některé univerzity v zahraničí. Petr Hradil mi například napsal:

Neřekl bych, že místní (Švédové) znají IT technologie více, než lidé v ČR. Ale umí je daleko více používat. To znamená i sdílet mezi sebou. Jakákoliv seminárka na univerzitě je skupinová. Jejich cíl číslo jedna je naučit lidi spolupracovat, navíc mnohdy v multikulturním prostředí, tedy to, co dnešní svět opravdu potřebuje. Knihovna na místní univerzitě má dokonce speciální “group roomy” (vybavení: projektor nebo plazma na stěně, flipchart, notebooky na pujčení), pro dělání projektů a seminárek. A tyto group roomy jsou non-stop plné! Stejně jako celá knihovna.

Česká republika má určitě v mnoha ohledech co dohánět, přesto bych však na základě výše uvedeného předpokládal, že by mohly prostředky web 2.0 celkem dobře fungovat v českých firmách, protože ve firmě člověk v určité skupině již je a pokud jsou lidé precizní ve své práci, tak by navíc mohl být i velmi kvalitní obsah a firma (zaměstnanci) by z toho slušně těžila.

Petr Koubský píše na Idées fixes o hudbě zdarma v telefonech Nokia. S koupí telefonu Nokia by měl mít uživatel přístup na neomezené stahování hudby zdarma po dobu jednoho roku a postahovaná hudba by uživateli potom zůstala. Sice má celá věc několik háčků, o kterých pan Koubský v článku také píše, ale princip je velmi zajímavý. Rozhodně to je dobrá možnost, jak formou služby přidat k produktu, který ještě někdo kupuje produkt, který již skoro nikdo nekupuje. Předpokládám, že mají dobře spočítané, že lidé mění telefony přibližně po roce a tak bude mít hudební průmysl stálý příjem z prodaných mobilů. Na druhé straně, pokud si lidé zvyknou stahovat hudbu přes mobil, tak si pak spíše koupí nový mobil, aby mohli stahovat dál (pohodlnost zvítězí nad cenou) a tak bude zaručen i prodej mobilů.

Každopádně se jedná o další věc, která ukazuje, že v budoucnu bude stále více věcí prodáváno ve spojení zboží + služba a to nejlépe tak, aby celý system zavřel uživatele do cyklu plateb. Např. dnes již takto celkem dobře funguje SaaS, kde k softwaru se dodala služba provozování aplikací. Nedávno jsem také psal o možném prodeji aut, kdy se bude platit vlastně až za palivo, což bude elektrická energie a vlastně také služba. Vlastně svým způsobem do této skupiny patří i služba NikeID, kde je možné koupit si boty, ale ve spojení se službou, která vám umožní vytvořit si vlastní design.

Spojení zboží a služby není nic zas tak nového, vzpomeňme si třeba na RedBox, ale zajímavé na tom spíše je, že se velmi často jedná o spojení služeb a zboží, které jsou buďto velmi neobvyklé z hlediska businessu (auta s platbou za palivo, telefon + hudba) nebo by dříve díky vysokým nákladům nebyly realizovatelné (NikeID) a nebo obojí (SaaS). Jak si postupně budeme na takovýto systém zvykat a učit se s ním, tak nás budou čekat stále neuvěřitelnější kombinace. Kupovat si zboží a následně službu (nebo opačně) prostě již není sexy, když si koupíme jedno, chceme druhé “zdarma”.

Thomas L. Friedman píše v knize The World is Flat následující:

Zvýšení produktivity bude ohromné pro ty země, firmy a jednotlivce, kteří dovedou vstřebat nové technologické nástroje.

Tento citát se netýká pouze využití nových technologií, které nám jako jednotlivcům umožní pracovat efektivněji, ale především nástrojů, které umožňují hromadnou spolupráci lidí ze všech koutů planety a to za velmi nízkých nákladů.