Poslední dobou se docela dost zabývám spoluprací lidí a softwarovými prostředky na její podporu. Bavím se s lidmi a hledám, jestli jim jejich současné softwarové prostředky vyhovují. Obecně lidé nemají příliš rádi změny a když už nějaká změna musí být, neměla by jim život příliš komplikovat. Ve chvílích komplikací budou i významné přínosy vypadat jako drobnosti.

Všiml jsem si však jedné skupiny lidí, pro kterou nástroje webu 2.0 rozhodně nejsou. Lidé, kteří mají pocit vlastní dokonalosti rozhodně blogy nebo wiki nikdy používat nebudou, aspoň ne ke sdílení znalostí. K čemu by také používali nástroj, který jim může umožnit sdílení vlastních projektů a problémů a agregovat na nich možné řešení a tipy na řešení, když všechno vědí nejlépe?

Ve chvíli, kdy na svět nahlížíte tak, že je na něm jen několik lidí, kteří toho ví tolik jako vy, tak zřejmě nemá smysl nějaké nástroje na sdílení znalostí používat…

Pokud si ještě pamatujete, jak jsem psal o společnosti Goldcorp Int., která nechala veřejně analyzovat svá geologická data a díky příchozím návrhům, které byly z 80% správné a z 50% obsahovaly ložiska o kterých doposud společnost nevěděla, tak nyní přichází na scénu další těžařská společnost, která hodlá využít celosvětového intelektuálního kapitálu.

Firma potřebuje lepší metodu na zisk stříbra z rudy v dolech v Argentině. Společnost se rozhodla oslovit vědce z celého světa pomocí své soutěže o 10 milionů dolarů. Kdo přijde s řešením, které významně zlepší výtěžnost stříbra, tak cenu získá. Více podrobností je na stránkách Unlock the Value.

Zdá se, že takovéto pobídky docela fungují. Podívejme se třeba na nadaci X PRIZE, která již na základě podobné soutěže vyslala do vesmíru Space Ship One. Poslední, nedávno vyhlášenou snahou této nadace je Google Lunar X PRIZE, ve výši 30 milionů pro toho, kdo jako první dostane na měsíc svého říditelného robota.

V souvislosti s těmito globálními aktivitami jsem se chtěl zeptat, jestli někdo nevíte, zda nějaká česká firma udělala podobnou akci, kdy oslovila široké masy (nejlépe celý svět) a za finanční odměnu se snažila získat nějaké intelektuální vlastnictví? Za jakékoli komentáře budu vděčný. A teď již přikládám video s Google Lunar X PRIZE.

V květnu jsem psal, že SAP na podzim představí svůj software as a service ERP produkt a očekávané se stalo skutečností. 19. září 2007 SAP představil svůj nový produkt ByDesign, který se po dobu vývoje skrýval pod označením A1S. ByDesign cílí na firmy střední velikosti a za balíček nástrojů zaplatí uživatelé 150 dolarů za měsíc a uživatele.

Fakt, že firma jako SAP vkročí do vod SaaS si zasluhuje nemalou pozornost, která je tomu také věnována. O této události píší snad všechny významné blogy zabývající se SaaS. Nejrozsáhleji se jí věnuje Phil Wainewright. Mezi dalšími komentátory je Zoli Erdos, který se domnívá, že SAP se stane dominantním hráčem na trhu SaaS a začne tak zmenšovat podíl Salesforce.com, NetSuite a Workday. Nicholas Carr zase uvažuje, že by firma mohla kanibalizovat své vlastní produkty něčím, co ji nepřinese dostatečnou finanční náplast za stávající řešení. A James Governor poznamenává, že tato služba je navržena tak, aby stála zákazníky desetinu toho, co stojí obvyklá instalace SAPu.

Produkt má podle CNET News již 20 zákazníků v Německu a USA a začíná se uplatňovat i v Číně, Francii a Velké Británii. Další trhy, které mají následovat jsou Austrálie, Indie, Itálie, Holandsko, Skandinávie, Jižní Afrika, Španělsko, Kanada a Mexiko. O České republice se nic nepíše, ale pokusím se nějaké informace z české pobočky SAPu získat a pak je zde publikovat.

Současné marketingové materiály je možné stáhnout na stránkách SAPu.

Sledoval jsem podcast moderovaný Nicholasem Carrem na téma business dopadů modelu Software as a Service (SaaS) a udělal jsem si pár poznámek.

Jednou z hlavních myšlenek bylo, že SaaS je spíše kulturní než technologická změna. Tento model je především o tom, jak spolu lidí spolupracují. SaaS mění, jak společnosti inovují a spolupracují uvnitř. Doteď byl model postaven na izolaci. Izolované programy, izolovaná data, izolované počítače. To se s příchodem SaaS mění, protože už hlavní idea multi-tenancy architektury je, že se vše sdílí. Data se sdílí, aplikace se sdílí, infrastruktura se sdílí.

Dalším velmi zajímavým bodem bylo jak najít rovnováhu mezi SaaS a staršími systémy. Firmy určitě najednou nevyhodí systémy, které stály miliony, ale je dobré vědět, co jako SaaS pořídit a co třeba ne. Jako zajímavá rada bylo řečeno, aby si firmy udělaly utilizaci svých systémů do kterých vložily tolik peněz budou prý nemile překvapené, jak malá je.

SaaS je také možné brát jako podpůrný prostředek fúzí. Nenajdete totiž rychlejší metodu, jak vtáhnout novou firmu a její zaměstnance do existujících vztahů, umožnit jim přístup na současná data, informace o zákaznících apod. Když si uvědomíte, jak dlouho trvá nasazení běžných firemních aplikací a jak dlouho trvá nasazení SaaS aplikací, tak je výhoda poměrně zřejmá.

A poslední perlička na závěr. Jak jste si asi již všimli, rád občas uvedu nějaké zajímavé porovnání dvou ekonomických mocností - Číny a USA. V podcastu zaznělo, že největší čínský telekomunikační operátor China Mobile má více platících uživatelů mobilních telefonů, než jich je v celých Spojených státech dohromady… Pokud se navíc podíváte na růst této firmy, tak zjistíte, že to je každým rokem více jak 20%!

Pokud vezmu v úvahu posledních 100 let, tak přišlo na svět několik generací, které se natolik odlišovaly od té předchozí, že dostaly i své pojmenování. Od poválečných let se můžeme setkat s tzv. Baby Boomers, dále Generation Jones, kterou následovala Generation X. Poslední generací je Generation Y a tato generace je zajímavá v tom, že je již kompletně online. Pokud budeme brát, že internet je komerčně dostupný od roku 1994 (já sám jsem se s ním setkal tak někdo v roce 1996-1998 u kamaráda doma), tak dnešní středoškoláci se již dají brát jako generace, která nazažila, co to je být bez internetu a offline.

Nemusí se to zdát příliš důležité, ale podle mě je to fascinující a to hned ze dvou důvodů. Prvním je, že to zajímavě zní. :-) Druhý, podstatnější, mě napadá v souvislosti s principy inovací. Když něco vytvoříte, tak na tom uděláte hodně práce a věc se zdá dobrá, dobře vám funguje a již vás napadají jen malé změny, jak věci zlepšit. Ale pak přijde někdo, kdo tu věc začne brát jako samozřejmost a navrhne, jak věci dělat ještě jinak, lépe. Uvědomte si, že pro tyto ještě děti je internet a všechny ty úžasné věci kolem, normální. Až za pár let začnou zakládat svoje startupy, budou se zcela jistě dít úžasné věci. A to je přesně to, na co upozornili na konci přiloženého videa. Dotaz dcery muže středního věku, jakou měl e-mailovou adresu na střední škole, je kouzelný.

Když si navíc uvědomím, že takto online propojená generace doroste i v Číně a Indii, tak potenciál lidí pro vznik nových a úžasných věcí je opravdu obrovský a jsme svědky něčeho, co tu ještě nikdy v historii nebylo.

10. srpna 2007 ohlásila firma Capgemini, která je jednou z největších IT konzultačních firem na světě, že bude distribuovat Google Office. Capgemini již nyní spolupracuje s Microsoftem a IBM (Lotus Notes) a prodává jejich produkty. Že začne distribuovat také Google Office nechápe jako krok proti Microsoftu, ale jako doplnění jeho služeb. Produkty Microsoftu bere jako nástroje na zvýšení osobní produktivity, ale Google Office je nahlížen jako nástroj na zvýšení týmové produktivity.

Nicolas Carr přináší více informací a jednou z nich je i to, že ve firmách se již nyní Google Docs používá, ale je tak činěno za zády IT odděleních a tento krok pouze pomůže vnitřnímu IT tyto nástroje řídit. Mohlo by se tak blýskat na lepší časy, co se týče řízení nástrojů webu 2.0 vnitřním IT, o kterém jsem nedávno psal.

Celé partnerství však není tak prosté, jak se může na první pohled zdát. Ačkoli trvá již delší dobu (spolupráce byla ještě před jejím oznámením), tak nemají zatím žádného klienta. Údajně však pracují na nejmenované americké telekomunikační společnosti, která je klientem Capgemini.

O partnerství spekuluje také Phil Wainewright, který tvrdí, že velké firmy využívající služby drahých konzultantů typu Capgemini nejsou zrovna těmi, kteří využívají aplikace jako jsou Google Apps.

Nechme se překvapit, jak celé partnerství dopadne, osobně si myslím, že budou trhy, kde bude tato spolupráce úspěšnější (např. Asie, kde kladou větší vliv při spolupráci lidí na technologie) a naopak trhy, kde se přliš neuchytí. Jeden cíl však již teď splnila - o obou firmách se mluví v dobrém světle.

Anglicky psaná Wikipedia dosáhla 9. září 2007 dva miliony záznamů a celkově má 609 milionů slov. Pro porovnání druhá (pro někoho možná první) nejslavnější encyklopedie Britannica má asi půl milionu záznamů a 40 milionů slov.

Velký spor se vede o přesnost obou encyklopedií. Časopis Nature publikoval výzkum, podle kterého jsou obě encyklopedie přibližně stejně přesné. Britannica však tento výzkum zpochybnila. Výhoda Wikipedie však podle mnohých spočívá i v rychlosti s jakou se nesprávné záznamy napravují.

Nechci tu posuzovat, která encyklopedie je lepší, ale samotný fakt, že od 15. ledna 2001 byla Wikipedia schopná pouze v anglické verzi nashromáždit 2.000.000 záznamů je úctyhodný. Svědčí to o faktu, že lidé jsou schopní a ochotní nezištně přispívat svými znalostmi a sdílet je s někým jiným. Toto je určitě velmi dobrá zpráva pro všechny firmy, které se s tímto faktem naučí pracovat a podpoří ho vhodnými nástroji, třeba právě zavedením vlastní firemní wiki.

V souvislosti s hromadnou spoluprací lidí nad jedním úkolem je zajímavé i pátrání po Stevu Fossettovi. Tato tragická událost zmobilizovala tisíce lidí k tomu, aby společně našli zmizelého milionáře. V této práci jim pomáhají Mechanical Turk od Amazonu a mapy od DigitalGlobe (partner Googlu). A jak je vidět při bližším ohledání Mechanical Turku, tak způsob dělení práce na velkých rutinních projektech, které však nejsou schopné zvládnout počítače, mezi tisíce lidí po celém světě, je asi úspěšný.