Připravte se na pohodlnou jízdu na supermoderních technologiích. Příspěvků podobných tomuto dnes jistě budete číst hodně, ale přesto se zmínit musím, protože přesně ty hi-tech dotykové displeje, které jsem představoval v únoru se díky Microsoftu konečně stávají realitou. Zatím poněkud dražší realitou (5.000 až 10.000 dolarů), ale myslím, že do pár let bude mít něco jako Microsoft Surface doma každý, kdo má nyní TV nebo počítač.

O co vlastně jde? Microsoft Surface jsou dotykové displeje zabudované do stolu, které od základu mění způsob práce s našimi daty. Celé zařízení bezdrátově komunikuje s mobilními zařízeními jako jsou fotoaparáty, telefony, PDA apod. Zajímavé je, že systém umožní třeba provádět platby kartou v obchodech. Na přiloženém videu hovoří o tom, kam celý tento trend směřuje. Jsou nastíněny scénáře, kde budou stěny pokryty těmito displeji, které nám umožní různé prezentace nebo třeba zábavu. Pamatuji si jako dnes, že když jsem jako malý doma pomaloval stěnu, tak z toho rodiče úplně šťastní nebyli. Když se dítě vyřádí na takovémto displeji, tak si rodiče ještě jeho tvorbu uloží.

Zároveň od stolu bude možné ovládat spoustu zařízení ve vašem bytě, je možné, abyste tak ovládali třeba televizi apod. Obrovská výhoda takovéto technologie je, že konečně začneme ovládat elektronické dokumenty jako kdyby se jednalo o reálné věci, třeba papír a tužku a zároveň nám to umožní využívat výhody elektronického světa.

Na nižší technologické úrovni se mi tyto dva světy naposledy střetly, když jsem si do kalendáře na Googlu zapisoval schůzku s kolegyní. Trošku jsme se dohadovali o čase, jestli ji dát o hodinu později nebo dříve a tak jsem řekl, že klidně dřív a kdyby nakonec opravdu nestihala, tak ji kdyžtak o chvili přesuneme. Na to mi ale kolegyně s papírovým kalendářem v ruce odpověděla: “No to ne, raději později, já když si to tam jednou napíšu, tak s tím pak nemůžu šoupat jako ty v tom Googlu.” V tu chvíli bylo evidentní, že zatímco zapsání je pro nás skoro stejně jednoduché, díky inovativnímu rozhraní Googlu, tak díky elektronické verzi kalendáře si já mohu věci snadno přeorganizovávat, aniž bych zaplnil celý den jen škrtanci. Ještě větší přiblížení způsobu práce v elektronickém a kamenném světě nás čeká s těmito dotykovými displeji.

Pro detailnější přehled doporučuji pustit si následující video a také si určitě prohlédněte videa na stránkách Microsoft Surface, protože tam jsou možnosti tohoto nového zařízení také skvěle představeny.

Někdy v době španělsko-americké války řekl majitel americké železniční firmy James J. Hill následující slova, u kterých byste těžko poznali, že nejsou z dnešní doby.

Pokud si projdete obchodní historii, tak zjistíte, že kdokoli, kdo kontroluje obchod s Orientem, bude držet celosvětové bohatství.

– James J. Hill

Phil Wainewright spekuloval, zda Google může koupit a koupí Salesforce.com a Amy Wohl k této vzrušující spekulaci přidává svůj komentář.

Hlavní základní kámen všech dohadů a spekulací je zpráva, že Google a Saleforce.com spolu jednají o alianci, která jim pomůže lépe bojovat s Microsoftem. V principu by mělo jít o integraci některých online služeb od Googlu jako je e-mail a Gtalk spolu s produkty od Salesforce.com, který dodává CRM systémy.

Dalším kamínkem do mozaiky spekulací je zpráva NY Times, která uváděla, že podle CEO Erica Schmidta jsou online aplikace jedním ze tří základních strategických bodů pro rozvoj společnosti. Věci do sebe začnou zapadat ve chvíli, kdy zjistíte, že Google a Salesforce.com mají zcela doplňkové služby a nepřekrývají se navzájem. Navic Salesforce.com má cenné zkušenosti s firemním trhem, které Google bude muset pro běžné aplikace teprve složitě získat.

Salesforce.com má navíc fungující platformu (AppExchange), na které se dá stavět. SaaS Blogs uvádí, že firmy, které jsou na této platformě sdružené a posyktují své SaaS nabídky, investovaly do vývoje již více než 225 milonů dolarů.

Určitě by ke spojení také nabádaly obchodní modely, kde by se obě firmy mohly navzájem doplnit. Salesforce.com nemá zkušenosti s produkty financovanými přes reklamu a zároveň by Google mohl pomoci i se sháněním zákazníků, protože má širokou základnu firemních zákazníků, kteří využívají jeho online reklamní produkty.

No a nesmí se ani zapomínat na to, že by toto spojení mohlo zadupat Microsoft do země. Jeho pozice na online reklamním trhu je zatím slabá a tímto by dostal další ránu v oblasti online aplikací, kterým také hodně věří.

Otevřená je i otázka případné ceny. Podle Phila by se mohla pohybovat někde kolem 10 miliard dolarů. Amy Wohl říká, že tato cena je přeci jen dost vysoká a pro Google by to byla v krátké době obrovská investice (po koupi DoubleClicku). I když je pravda, že při jeho obrovské tržní kapitalizaci není nic nemožné. Google je momentálně 24. největší společnost na světě. Ale nezapomínejme ani na ego zakladatele Marka Benioffa, který by asi nechtěl pracovat pod nějakým šéfem.

Jak Phil, tak Amy si myslí, že ke spojení nedojde, i když Amy dodává, že trhu SaaS by to neuvěřitelně pomohlo. Společnosti jako SAP a Microsoft mají zatím dojem, že je dost času. Tímto spojením by se situace hodně změnila.

Blog IDC eXchange přinesl zajímavou zprávu o změnách ve strategii firmy SAP. Příjmy SAPu z velkých a SMB firem jsou přibližně v poměru 70:30 a tak dříve nepřikládali SMB trhu zas takovou důležitost. Ale věci se postupně mění a SAP chce být na tomto trhu zcela konkurenceschopný, protože nové technologie a nové modely prodeje softwaru umožňují lépe oslovit tento obrovský trh.

Kouzlo SMB trhu se skrývá pod anglickým názvem “long-tail” (mnohem více zde) a v principu jde o to, že při stávajícím způsobu distribuce nebylo ekonomicky možné (výhodné) oslovit firmy od určité velikosti (směrem dolů). Nyní je zde však model software as a service, který umožňuje mít velmi nízké náklady a oslovit tak skoro každého. SAP by chtěl dodávat tento produkt pod značkou A1S a navázat tak na produkt A1, který však byl pouze v modelu on-premise. A1S bude zase naopak pouze jako služba. Do prodeje by měl jít napodzim roku 2007, ale široce dostupný by měl být asi až v roce 2008. Uživatel se může radovat, protože konkurence v modelu SaaS utěšeně roste.

Zajímavá je ale otázka, co se stane s českými (a vůbec lokálními) výrobci ERP. Budou odsouzeni k naprostému zániku, nebo budou dodávat pro velké prodejce mashupy, jako se děje přes AppExchange od Salesforce.com a nebo budou dál dodávat na on-premise trhu, který se ale může zmenšovat? Je tu samozřejmě i možnost, že by sami rozjeli SaaS řešení, ale na tak malém trhu jako je ten český, bude asi složité být konkurenceschopný. Důvod těchto pochybností je možné najít v úterním příspěvku Velké objemy, nízké ceny a zajímavé souboje, kde jsem psal, že pouze největší hráči budou schopni dodat nejnižší (konkurenceschopné) ceny.

K těmto možnostem je pak nutné přičíst ještě jednu další. Může přijít zdrcující konkurence z tzv. emerging markets. Tyto rozvíjející se trhy jsou totiž schopné poskytnout špičkové řešení za velmi nízké ceny a významně tak ovlivnit celosvětové dění. Příkladem budiž indická firma ICICI, která působí v retail bankovním sektoru a v Indii je jedničkou v každé službě, kterou poskytuje. Tato firma je natolik silná, že si může dovolit expanzi po celém světě a otevírá své pobočky např. ve Velké Británii a Kanadě. A takovýchto příkladů zná určitě každý více.

Zní vám nadpis trošku divně? Asi by měl, ale dnes, v půlce týdne, téma trošku odlehčím a doplním si slovník. Časopis Wired na stránce moderního slangu přinesl frázi Social network fatigue. V češtině jsem se s podobným termínem ještě nesetkal a tak na sebe musím vzít tíhu odpovědnosti a do češtiny přinést svůj překlad. Pravda, nad překladem jsem chvíli přemýšlel a napadaly mě termíny jako unuděnec nebo ztroskotanec, ale vyčerpanec mi příjde nejbizarnější (stejně jako ten samotný člověk), takže zatím pracujme s ním. :-)

A kdože to vlastně je? Vyčerpanec sociálních sítí je nudící se člověk, který se snaží někam zařadit a to tak silně, že je nakonec registrovaný ve více sociálních sítích typu MySpace, než si je vůbec schopný zapamatovat.

Ruku na srdce, v kolika sociálních sítích jste vy? :-)

SaaS model je založen na pronájmu aplikace a (nejčastěji) měsíčních platbách. Aby mohl být úspěšný, tak je nutné mít dobré technické zázemí a mít perfektně odladěný celý multi-tenancy model, který může zajistit nízké ceny softwaru. Když nepočítám kvalitu služeb (samotná aplikace, konzultanti, uptime, apod.), tak cena je jedna z nejdůležitějších složek, které o koupi daného produktu rozhodují.

Jak poukazuje Gianpaolo, tak celé odvětví SaaS se přesouvá od tradičních poskytovatelů, kteří měli nízký objem zákazníků a vysoké ceny, do polohy nízkých cen a vysokého objemu zákazníků, což s sebou ovšem nese i nutnost obrovských data center.

Není bez zajímavosti znát náklady na zisk firem dodávajících software jako službu. Porovnání jednotlivých dodavatelů jsem našel na SaaS Blogs, kde je přehledná tabulka, která ukazuje, že tyto náklady jsou poměrně nízké. U Salesforce.com se dokonce pohybují kolem 14%. Problémem jsou ale náklady, které vznikají, dokud celý systém nevyužívá dostatečně svoji kapacitu. Potom je to trošku podobné jako s elektrárnou. Jste schopni dodávat pro obrovské množství lidí, ale pokud si od vás bude služby odebírat pouze jedna vesnice (každý zákazník např. 1kW/h), tak by cena energie musela být obrovská, pokud jim dodáte cenu rozpočítanou na tolik zákazníků, kolik je elektrárna schopná pokrýt, tak budete mít obrovské ztráty. Jsou to náklady příležitosti, protože právě tato velikost vám v budoucnu zaručí konkurenceschopnost.

A když už hovořím o nákladech firmy Salesforce.com, tak není bez zajímavosti vědět, že v prvním čtvrtletí 2007 jim rostly prodeje, ale klesaly zisky. Je to údajně způsobeno investicí do prodejců, což jinými slovy znamená, že konkurence začíná tlačit a je tedy nutné urvat, co se dá. A jak vtipně poznamenává Joshua Greenbaum, Marc Benioff (CEO, Salesforce.com) měl vždy natolik agresivní slovník proti tradičním prodejcům jako je SAP, Oracle a Microsoft, že ti nyní stojí v řadě na to, kdo si ho podá jako prvního.

Firmy McKinsey&Company a Sand Hill Group provedly průzkumy (první a druhý) zákaznického chování při nákupu softwaru. Průzkumu se zúčastnilo 475 výkonných pracovníků, zabývajících se jak IT tak i businessem. Součástí výzkumu bylo zjistit, jak se utrácí za software a jaké jsou v těchto nákupech trendy. Vybrané výsledky jsou následující.

Softwarový průmyslu je uprostřed inovační vlny, která vytváří základ pro zákaznické a dodavatelské hodnoty v příštím období. Technologie a inovace produktů z minulého období rychle pronikají jak mezi zákazníky, tak i prodejce. Tento trend je navíc zespodu (tedy řízen zákazníky) a nastartovala se tak vlna nových produktů, business modelů a inovovaných procesů. Dokument radí vzít v úvahu následující fakta:

Inovační vlny obvykle nastávají v předvídatelných obdobích, nejprve přichází přelomová technologie, která pak vede k fázi pronikání, kde je technologie přeměněna na inovační produkty, služby, business modely a procesy. Nedávné “přelomové” technologie (např. web 2.0) se zaměřily na způsoby, jak spolu komunikují a spolupracují lidé, spíše než na to jak lidé „komunikují“ se systémem a především proto se difuze těchto technologií očekává na úrovních jednotlivých uživatelů a nebo oddělení. Tedy opět zespodu.

V provedeném průzkumu se většina zákazníků poohlíží po jiných business modelech, než jsou tradiční modely licencí a vlastní údržby systému: 80% z nich plánuje výdaje do on-demand systémů. 30% plánuje výdaje do modelu, kde se platí za uskutečněné transakce (transaction-based model) a 33% plánuje investovat do softwaru, který je alespoň z části financován reklamou.

Modely, které vtáhnou koncové uživatele do všech části business procesů jsou na rychlém vzestupu, stávají se účinným marketingovým nástrojem (vlastní i cizí blogy, diskuzní fóra apod.), postupy hromadné inovace zahrnují do vývojových procesů všechny uživatele, nová media umožňující přispět každému, marketing se tedy mění na dvousměrnou komunikací, kde je třeba získat a plnit představy koncového uživatele, který nabývá stále větší moc. Na vzestupu jsou také virtuální podpůrná centra, která jsou řízena uživateli a snižují tak firemní náklady na podporu.

Konečně, po velmi dlouhé době, mi z Amazonu přisla kniha Wikinomics. Opravdu úžasná kniha, ve které se čtivým způsobem popisují principy a přínosy fungování hromadné spolupráce lidí ve firmách (i mezi firmami) pomocí moderních informačních technologii. Více o této knize jsem zde psal v únoru.

Hned první příběh, který má působit jako myšlenkový úvod do problematiky, je historie kanadské firmy Goldcorp Inc. Tato těžařská firma se v 90. letech potýkala s problémem, že ve svých dolech nemohla najít nová ložiska zlata. Tehdy se generální ředitel naštval a řekl geologům, že pokud něco rychle nevymyslí, tak že firma půjde ke dnu. Nařídil jim tedy sedět v místnosti, dokud na něco smysluplného nepříjdou a zlato nenajdou. Tehdy se to podařilo a geologové nová ložiska našli. Na začátku nového tisíciletí se však firma potýkala se stejným, ne-li horším problémem. Stávající ložiska byla prázdná a nová se firemním geologům opět nedařilo najít. CEO Goldcorp si vzpomněl na přednášku o linuxu, kde popisovali struhující příbeh, jak Linus Torvalds s komunitou dobrovolníku vytvořili software špičkové kvality a spolehlivosti. Tento příběh ho inspiroval k utvoření zoufalé strategie pro Goldcorp.

Firma, která se věnuje jednomu z nejstarších druhů podnikání vůbec, využila do posledního kousíčku moderní technologie a komunity kolem ní vytvořené. Goldcorp vydal na internetu veškeré své těžařské záznamy od roku 1948 a vypsal odměnu za nalezení nových ložisek. Zpět mu přislo mnoho reakcí z celého světa a odpovídali i lidé z odvětví, které by nečekal, nešlo totiž jen o geology, ale také o fyziky, matematiky, chemiky apod. Nakonec půlka nově navrhnutých ložisek byla tak bohatá, že firmě stoupla cena akcií o neuvěřitelných 600%. Zkontrolovat, že tyto čísla nejsou vymyšlené, si můžete na Google Finance, při nastavení maximálního rozsahu záznamu o ceně akcií.

Včera jsem psal, že IBM hodlá do roku 2009 investovat do podpory SaaS modelu 10 miliard dolarů. To je každý rok přibližně 3 miliardy. Je to hodně nebo málo? Osobně si myslím, že to není málo a důvody jsou následující. Například podle serveru Red Herring je roční rozpočet Microsoftu na R&D 7,5 miliardy dolarů. Investice IBM je tedy jako kdyby Microsoft utratil půlku svého rozpočtu pouze na model SaaS. Pro spekulaci, že by půlka rozpočtu Microsoftu na R&D šla pouze na SaaS, jsem nikde nenašel žádné potvrzení (ani vyvrácení) a domnívám se, že pravdivá není.

Nicméně srovnání investice IBM s rozpočtem Microsoftu není příliš důležité, je spíše na dokreslení situace, kdo kolik do vývoje investuje. Co však důležité je, tak to jsou informace o vztahu investované částky k velikosti celkového trhu SaaS. Ten podle Gartneru v roce 2006 činil 6,3 miliardy dolarů. V roce 2011 má podle nich dosahovat 19,3 miliardy dolarů. Když jsem před rokem psal o zprávě McKinsey o adopci SaaS, tak jejich předpověď hovořila o 10,7 miliardách v roce 2009. Při extrapolaci dat do roku 2011 by trh, při této rok staré předpovědi, měl dosahovat asi 13,3 miliardy dolarů. A to je nutné si uvědomit, že tato předpověď měla nadsazenou již velikost trhu pro rok 2006, hovořila totiž o velikost 6,8 miliardy. Ve skutečnosti má však 6,3 miliardy. Otázkou tak zůstává, kde Gartneři takto optimistická čísla berou a jak moc se jim dá věřit. Bral bych je trošku s rezervou.

Řekněme tedy, že trh bude mít v roce 2011 velikost někde mezi 13 a 19 miliardami dolarů, pro snadnost výpočtu tipnu 15,5 miliardy. Budu počítat, že trh poroste lineárně a to znamená, že velikosti pro jednotlivé roky budou následující:
2007 - 8,1 mld. $
2008 - 10 mld. $
2009 - 11,8 mld. $

Součet je 29,9 miliardy dolarů. Takže IBM hodlá investovat jednu třetinu velikosti celosvětového trhu SaaS do jeho podpory. To je podle mě hodně velká částka a dost jasně ukazuje ambice IBM, která se pravděpodobně chce stát klíčovým hráčem, kterého budou muset/chtít využívat všichni prodejci softwaru jako služby. A protože je zatím jedinou firmou, které tyto obrovské investice činí, tak se ji to může povést. Stručně řečeno, ta investice je velká, ale přínosy budou asi ještě větší.

O tom, že se IBM dost silně angažuje v modelu softwaru jako služby (SaaS) jsem již několikrát psal (1, 2, 3). Ale IBM nespí a na webu jsou vidět její další kroky směrem k SaaS a snaha o zaujetí významné pozice především v podpoře vývoje a podpoře prodeje tohoto modelu.

V developerské části svého webu IBM vytvořila SaaSpace, kde jsou na jednom místě všemožné informace týkající se především vývoje SaaS aplikací. Jsou tam však i linky na zajímavé blogy apod. Celá ta stránka by měla sloužit jako místo pro setkávání se lidí (firem) zabývající se vývojem SaaS a nebo naopak firem hledajících nějaké informace o tomto modelu (možných zákazníků). Jestli SaaSpace půjdete navštívit, tak se nezapomeňte podívat do pravého dolního rohu, kde je sekce “Water Cooler Corner”, případně “Did You Know???” apod. a v nich jsou různé zajímavosti ze světa (ne světa SaaS:-).

Je poměrně známé, že IBM už dávno není firma dodávající především hardware. Když se podíváte na strukturu jejích příjmů, tak najdete jasně hovořící čísla. V roce 2006 byl příjem z divize Global Services 48,247 miliardy dolarů. Přičemž divize hardwaru vydělala 22,499 mld. a divize softwaru 18,204 mld. dolarů. Snadným součtem zjistíme, že služby tvoří více jak polovinu příjmů firmy. IBM tedy udělala významný posun ve svých aktivitách a zaměřuje se především na služby. A dělat podporu modelu SaaS je také služba. Když navíc vezmeme v úvahu nedostatečné platformy dodávání služeb pro SaaS, o kterých jsem psal včera, tak si myslím, že IBM o tomto problému ví a řeší ho. Sama žádný SaaS software nevyvíjí (aspoň, co já vím), ale poskytuje infrastrukturu a zřejmě pracují právě na vytvoření takového balíku služeb, které tomuto modelu chybí.

Aspoň by tomu napovídala v půlce března uveřejněná zpráva, která hovoří o tom, že IBM se chystá do roku 2009 utratit 10 mld. dolarů na podporu SaaS modelu. A věci, ve kterých chtějí pomáhat, jsou právě vývoj, dodávání a prodej SaaS produktů jednotlivých firem. Tedy platformy dodávání SaaS. Myslím, že to je dobrá zpráva pro SaaS model.