Občas se o našem kontinentu říká stará dobrá Evropa, ale vlastně je to trošku zavádějící. Mělo by to spíš znít zpátečnická dobrá Evropa. Člověk tak nějak podvědomě tuší, že na tom Evropa s přijímáním moderních technologických trendů není nejlépe. Uvedu dva důvody, ze zcela nesouvisejících oborů, které jsou jsi však hodně podobné. Budu mluvit o software jako službě (SaaS) a o geneticky modifikovaných plodinách (GMO).

GMO se v Evropě zatím příliš nechytlo a to asi z několika různých důvodu. Převládá tu zřejmě řada mýtů ze lživých kampaních o škodlivosti těchto plodin a možná v souvislosti s dotacemi ani evropští farmáři nemají zájem pěstovat ekonomicky úspornější potraviny.

Druhý případ, kdy kontinentální Evropa selhává se sledováním nových trendů je právě SaaS. SAP sice včera vydal zprávu na základě analýzy Pierre Audoin Consultants, že adopce on-demand softwaru se v Evropě postupně zvýší, ale nyní je hodně pozadu za USA nebo Velkou Británií a starý kontinent tak vlastně tento koncept spíše odmítá.

Oba dva modely, které jsem nyní uvedl jsou ve svém oboru zlomově jiné. Využívají jiné technologie a přinášejí tím užitek svým uživatelům. Ano, v některých případech by možná mohly být rizikové, ale v obou případech se ukazuje, že větší nebezpečí nehrozí. Je zajímavé, jak Evropa odmítá nové věci, straší se jimi a nakonec ekonomickému tlaku stejně bude muset podlehnout. Jen ta cesta poznání může být hodně trnitá a následky sveřepého odmítání nepříjemně velké.

Našel jsem na webu pěknou řádku různých zpráv a reportů, týkajících se IT a to především BI a datových integrací, od analytických firem jako jsou Aberdeen Group, Forrester, Gartner nebo třeba Yankee Group. Analýzy jsou zdarma ke stažení a dají se třídit podle analytické firmy, která je vytvořila, podle odvětví, kterého se týkaji, technologií a nebo aplikačního řešení.

Oba dva termíny, jak eBusiness, tak eCommerce, se skloňují snad ve všech pádech a pořád dokola. I když ten největší boom, kdy všechno muselo být “e” (např. IBM eServer zSeries 900) nebo alespoň “i” (např. iPlanet E-Commerce Solutions) je už asi pryč. Přesto si myslím, že pokud byste se právě teď zeptali někoho kolem vás na otázku, jaký je rozdíl mezi eBusiness a eCommerce, tak často neodpoví správně. Proto neuškodí si rozdíly zopakovat.

eBusiness je využívání IT zdrojů všude ve všech firemních procesech. Je to širší využití IT, než pouze prodávání věcí online. eBusiness měl změnit od základů celé podnikání. Naproti tomu eCommerce je omezená část eBusinessu, která znamená prodej věcí přes web. Nejznámější druh eCommerce je asi business-to-customer (B2C). Ve světě je nejznámější Amazon, u nás je to pak třeba mall.cz. Pokud se hovoří o eCommerci mezi firmami, tak se hovoří o business-to-business (B2B).

Nedá mi to, abych se ještě nevrátil ke Gartnerovu hype cyklu a to ve vztahu k technologii, která je velmi důležitá pro software jako službu. Gartner uvádí, že mashupy jsou nyní (v roce 2006) v píku nadměrného očekávání a do méně jak dvou let by se měly dočkat rozšířeného využívání. Mashupy jsou hodnoceny jako “moderate”, což znamená, že poskytují přírůstkové zlepšení do stávajících procesů, výsledkem čehož budou zvýšené příjmy nebo úspory na firemních nákladech.

Mashupy jsou využívané pro software jako službu proto, protože se jedná o lehkou taktickou integraci aplikací nebo obsahů z mnoha zdrojů do jediné nabídky. Jelikož mashupy využívají data a služby z mnoha veřejných webových stránek a webových aplikací, tak jsou snadné na implementaci a jsou postaveny s minimálním množstvím kódu.

Jejich hlavním business přínosem je to, že mohou snadno splnit taktické potřeby, při snížených vývojových prostředcích a zvýšeném uspokojení zákaznických potřeb. Gartner ale varuje, že, protože používají data z mnoha zdrojů, tak jsou náchylné k selhání v jakémkoli z těchto zdrojů.

Salesforce.com využívá mashupy například na propojení svých aplikací se Skypem a Writelym. Nejčasteji uváděným příkladem je pak propojení Salesforce.com a Google Maps.

A ještě tiskové zprávy Gartneru o Hype cyklech pro roky 2005 a 2006.

Analytická firma Gartner vytváří tzv. Hype Cycle. Jedná se o grafické znázornění vyspělosti, přijmutí a business aplikace určitých technologií. Od roku 1995 ho Gartner využívá pro znázornění přílišného nadšení a následného zklamání, které se obvykle dostaví po uvedení nových technologií.

Hype cyklus se skládá z několika fází. První fáze je technologická spoušť, následuje pík nadměrného očekávání, třetí v řadě je údolí zklamání a po něm následují svah osvícení a planina produktivity. K porozumění celého cyklu je nutné jednotlivé fáze popsat podrobněji.

Technologická spoušť
Vydání nějakého produktu, který vytváří značný tlak nebo zájem.

Pík nadměrného očekávání
V další fázi vyvolává obrovská publicita nové technologie přílišné očekávání. Mohou zde být některé úspěšné aplikace této technologie, ale obvykle je zde mnohem více selhání.

Údolí zklamání
Technologie se dostávají do této fáze, protože selhaly v naplnění očekávání a rychle se tak staly nemoderními. Následně tisk obvykle zanechá dané téma i technologii.

Svah osvícení
Přestože tisk se již o technologii nezajímá, tak některé podniky stále pokračují ve využívání technologie a snaží se porozumět jejím přínosům a praktickým aplikacím.

Planina produktivity
Technologiím, které dosáhly planiny produktivity, se dostane, jako odměny, širokého přijmutí a uplatnění. Technologie se stanou hodně stabilní a vyvíjejí se do svých druhých a třetích generací. Výška planiny produktivity potom záleží pouze na tom, jestli je technologie široce uplatnitelná a nebo je pouze pro ekonomickou niku.

A nakonec ještě Hype cykly pro roky 2005 a 2006. Zajímavé je i porovnání obou křivek.