Narazil jsem na zajímavé dělení segmentu malých a středních podniků v souvislosti se zaváděním IT. Segment SMB/SME je dělený na tři další části. Důvod k tomuto dělení je ten, že sice některé známe softwarové firmy (např. SAP a Oracle) nabízejí řešení pro SMB/SME, ale tyto řešení jsou spíše pro to “M”, než pro “S”.

V tomto dalším dělení se pod pojmem “malý” nacházejí spíše firmy, které nemají vlastní IT tým, který by se mohl starat o vlastněný software. Pro tyto firmy je jednoznačně doporučován software jako služba (SaaS). Pak je tu však ještě skupina firem, které by se daly označit zkratkou SoHo - firmy o 1 až 10 lidech. Tyto firmy většinou nepotřebují pomáhat pouze se samotnou technologií, ale i s různými firemními procesy, proto je pro ně nákup software vhodný přes dodavatele, který jim kromě software dodá i pomoc s podnikáním.

Economist Intelligence Unit udělal průzkum (Thinking big: Midsize companies and the challenges of growth) mezi 1 430 řediteli středních podniků v Evropě a zjistil, že pro schopnost firmy růst a úspěšně soutěžit s většími mezinárodními firmami, vidí jako klíčový faktor technologie.

Ukázalo se také, že hlavní překážky v investicích do IT jsou náklady na nový systém a jeho implementaci. Zajímavý je rozdíl v porovnání Evropy a celého světa. Evropští manažeři vidí tuto překážku v 58% případů, celosvětově jsou náklady vnímány jako problém v 63% případů. Ještě zajímavější je však fakt, že v Evropě se na třetím místě v překážkách umístil odpor zaměstnanců ke změnám, celosvětově skončil o příčku níže.

Myslím, že náklady na nový systém a jeho implementaci by mohl pomoci vyřešit software jako služba nebo třeba Open Source, ale odpor lidí ke změnám se levnější technologií nevyřeší, bude nutné do lidí investovat a pracovat s nimi, aby nové technologie snáze přijímaly.

Na nedávné konferenci ICT Trendy od HP padla zmínka o tom, že moderní ICT v roce 2010 bude požadovat mimo jiné minimalizaci rizika. Pod tímto heslem se skrývá několik věcí.

• zajistit nepřetržitou funkci obchodních procesů
• minimalizovat riziko externích vlivů
• obnovení provozu po havarijní situaci (povodně, lidská chyba…)

Skvělým řešením zvláště posledních dvou bodů mi připadá právě software jako služba (SaaS). Představte si třeba situaci, že se v administrativní budově stane něco, co ji vyřadí z provozu. Výroba tak třeba pojede, ale ostatní podpůrné procesy ne. Nebude tak možné uzavírat obchody, potvrzovat objednávky, prostě nic. Jen budete hromadit své výrobky do skladu a nebo zastavíte spolu s pár odděleními i celou výrobu. Pokud však budete využívat software jako službu, tak se těmto nepříjemnostem můžete vyhnout. Lidé budou pracovat buďto doma nebo v jiných prostorách a podnik bude moci normálně dál produkovat jako dříve. Ale nejen to, pokud dojde ke zničení počítačů, tak určitě nedojde také ke zničení dat, což by mohlo mít katastrofální dopady.

Jaké jsou vlastně obvyklé rozpočty IT ve firmách? Myslím, že každého ředitele s odpovědností za rozpočet IT by mělo zajímat porovnání se s ostatními hráči ve stejném průmyslovém odvětví. Tyto statistiky se však velmi složitě získávají a když už nějaká čísla získáme, je dost složité je porovnat, protože ne vždy se musí nutně započítávat ty stejné náklady.

Rozpočty IT se pohybují kolem několika málo procent a hodně zaleží na průmyslovém odvětví. Například banky, které by dnes bez IT asi neodeslaly a nepřijaly ani korunu, mají rozpočty vyšší, v kontrastu k tomu je zde pak třeba zemědělství, kde asi tolik IT využívané není a nestojí na něm celé podnikání. Aspoň tolik vypovídají čísla, která jsou k nalezení na Info~Tech Research Group.

Každý podnik by se měl snažit porovnávat svůj rozpočet na IT se svou konkurencí a sledovat benchmarky, ale zároveň nebrat ta čísla jako dogma, zvlášť pokud jsou z různých zdrojů, metodiky se totiž různí.

Co mají společné software jako služba (SaaS) a ptačí chřipka? Mohou mít společného docela dost. Třeba v Německu prý nemohli v některých částech země opouštět lidé dané území a vstupovat na něj také nemohli (toto opatření pravděpodobně bylo/je všude stejné). Pro podnik, který je závislý na svých lidech to může mít nepříjemné dopady a v Německu se tak také stalo. Avšak, pokud provozujete svůj firemní software jako službu, tak si můžete být jistí, že vaši zaměstnanci budou moci pracovat zcela normálně i z domova. Stačí, aby byli připojeni k internetu a nebudou mít žádné překážky. A zde bych například viděl nevýhodu ASP modelu, právě proti SaaS. Protože v ASP modelu potřebujete mít nainstalovaného speciálního tenkého klienta, který s aplikací spolupracuje, když pak chcete ale pracovat z domova, tak to přinese značné komplikace.

Narazil jsem na pěknou flashovou prezentaci toho, jak funguje klasické EDI, tedy takové, které běží na vlastních serverech firmy a v kontrastu k tomu jsem dohledal i strukturu, jak EDI vypadá, pokud se provozuje jako služba (celý text). Zatímco první varianta požaduje mít ve firmě speciální server a software, tak varianta číslo dvě nic takového nevyžaduje.

Při využívaní EDI jako služby hostujete EDI translator, mapovací software, hardware a síťovou a komunikační infrastrukturu a to u dodavatele EDI řešení, který má navíc tým profesionálů, kteří se starají o hladký chod aplikace. Za to vše se pak platí měsíční paušální poplatky.

Firma McKinsey ve svém magazínu The McKinsey Quarterly poukazuje na dvě věci, které mezi spoustou nových technických vymožeností, které se mohou ve světě IT používat, chtějí ředitele informatiky (CIO) využívat ze všeho nejvíce. Jsou to serverová virtualizace (server virtualization) a software jako služba (software as a service).

Serverová virtualizace je softwarová technologie, která umožňuje lépe využívat kapacitu serverů a šetří tak prostředky za drahý hardware. V článku (přístupný po bezplatné registraci) zmiňují, že se liší software jako služba od modelu ASP. Divím se, že to ještě někdo zmiňuje, ale asi to stále není tak jasné. Zmiňují také, že kromě nižších poplatků za licenci a údržbu je také rychlejší implementace a nemusí se ve firmě udržovat expert, který se o daný software bude starat.

V článku udávají, že tyto změny se v mnoha velkých a středních podnicích již dějí a utvářejí tak podobu, jak budou v brzké době IT oddělení vypadat. Samozřejmě, že k plnému využití těchto technologií se bude muset přizpůsobit i business model.

Velcí a silní odběratelé nutí své dodavatele, aby používali EDI řešení pro vzájemnou komunikaci. Systémy EDI jsou však drahé a malým dodavatelům se nemusí vyplácet. Stane se pak, že nástroj, který by jim měl ulehčit život a přinést úspory, je pro ně jen velká zátěž a jediný, kdo ze zavedení EDI u malého dodavatele profituje, je velký odběratel. U malých dodavatelů je možné zvolit WebEDI řešení, které umožní číst zprávy od odběratele, ale nejedná se o plnohodnotné EDI a nemusí být tedy vhodným řešením.

Je zde však i možnost levnějšího plnohodnotného řešení. Malí dodavatelé si nemusí instalovat EDI na své servery a nákladně ho pak udržovat. Toto řešení je využití EDI jako služby. Přínosy tohoto řešení jsou tak významné, že SaaS řešení začíná mít nad vlastněným EDI převahu, apoň to tvrdí Larry Phillips, generální ředitel Mooreland Partners.

Jedním z největších SaaS EDI dodavatelů je SPS Commerce.

V knize Good to Great Jim Collins hovoří o významu lidí pro firmu. Lehce pozměnil okřídlené přísloví tak, jak si dnešní svět zaslouží.

“Lidé jsou pro firmu nejvýznamnějším aktivem” se ukazuje být chybné. Lidé nejsou pro firmu tím nejvýznamnějším aktivem. Tím jsou pouze ti správní lidé.

– Jim Collins

Software jako služba (SaaS) se stále více a více prosazuje mezi menšími a středními podniky. Potvrzují to výdaje spotřebované na software jako službu právě v sektoru SMB, které zde rostou více jak mezi velkými firmami, říká Randy Haykin. Důvod je ten, že SaaS podnikům v segmentu SMB umožňuje získat moderní a kvalitní technologie za dotupnou cenu, kterou by u vlastněného software nikdy nedosáhly.

A ačkoli na konferenci SiS 2006 někteří zástupci SMB říkali, že jejich jediný důvod proti software jako službě je ten, že se nedá pořádně přizpůsobit jejich podnikání (protože je jako každé z SMB segmentu jedinečné), tak možná právě SaaS je to, co by jim mohlo ještě více usnadnit život. Alespoň podle toho, co píše Michal Hickins, který na příkladu nSite ukazuje, že i netechnicky vzdělaný člověk je schopný si systém nastavit a přizpůsobit svým potřebám. Mám však pocit, že v našich končinách měli podnikoví informatici na mysli spíše ASP, než SaaS a tam by opravdu problém s nějakým přizpůsobením být mohl.

Nutnost propojení různých SaaS mezi sebou a jeho přizpůsobení vertikálním potřebám si světoví výrobci uvědomují a tak např. pod Salesforce.com běží AppExchange, kde je možné propojovat různé druhy software a to i od různých výrobců.

Pro trh SMB by navíc mohlo být velmi příznivé i působení OpenSource SaaS projektů, které mohou prodejcům CloseSource SaaS hodně zavařit. Sladkou ochutnávku OpenSource CRM najdete na SugarCRM.