Jilm blog na Lupě nedávno psal o skutečně velké letošní akvizici Google a o jeho vstupu na trh, kde doposud dominuje Microsoft. Píše o vstupu Google do boje na trhu s Office systémy (to, že dnes již téma není tak žhavé a že možná hlavní důvod byly technologie, nechme stranou). Osobně již delší dobu přemýšlím nad tím, k čemu se nyní dají takové Office na webu použít a jak moc velký úspěch mohou nyní konkurenti Microsoftu mít.

Office jako služba mají tu výhodu, že jsou přístupné odkudkoli a že je možné, aby nad jedním souborem pracovalo vzdáleně více lidí, ovšem to je dnes možné i u desktopových aplikací. Obrovská výhoda software jako služby je ta, že se platí menší částky, ovšem platí se měsíčně a po určité době už hostovaná aplikace výhodná být nemusí (možné výhody hostovaných Office jsem rozebíral nedávno). V případě Office jako služby v podání Google a řady dalších by asi aplikace byly zdarma, nicméně podívejme se na podíl OpenOffice a Microsoft Office. Ačkoli jsou OpenOffice ve verzi 2 údajně velmi dobře použitelné, tak se nijak výrazně neprosazují.

Steven J. Vaughan-Nichols píše, že OpenOffice jsou deset let za Office od Microsoftu. Říká, že to je přeci skvělé, že od roku 1997 stejně do MS Office nepřibyla prakticky žádná nová funkce. Výzkum porovnávající OpenOffice a MS Office toto víceméně potvrzuje. Funkce OpenOffice ve své druhé verzi nabízejí běžným uživatelům stejný komfort jako MS Office a pouze pokročilí uživatelé Excelu by s OpenOffice nevystačili. Přesto uživatelé nechtějí změny. Je jednoduší zaplatit peníze a jet stále na tom, co znají, než něco měnit. Díky tomuto chování uživatelů se těžko budou prosazovat nové systémy, natož pak systémy, které zcela mění koncepci užívání software, tak jak ho známe teď.

Pokud budeme chtít najít důvod, proč by mohly Office jako služba, od jiných firem než Microsoft, zničit jeho nadvládu musíme najít způsoby jak se Office používají. Většinové využití vidím ve firmách, kde se přes Office jede řada úkonů. Na Office pracujeme pořád, používáme je k práci v zaměstnání, doma, na cestách, prostě všude. A to je právě důvod, proč v případě Office se mi zdá výhodnější mít je primárně přímo v počítači, než někde vzdáleně. Důvodem je třeba použití na cestách, aby se Office jako služba daly kvalitně používat na webu, tak to chce mít spolehlivé připojení. To, v případě řady míst mimo kancelář, kde se s použitím Office také setkáme, není možné. Vždyť kolikrát vypadne spojení třeba při jízdě vlakem a co teprve v letadlech? Když k tomu připočteme citelně horší funkčnost Office systémů, které jsou na webu, tak snad není jediný důvod proč nyní začít používat hostované Office (myšleno z pohledu firemního zákazníka).

Když se podíváme na domácnosti a domácí uživatele, tak tam už je využití možná zajímavější. Domácnosti asi nebudou potřebovat žádné pokročilé funkce. Předpokládám, že levnější věci spíše uvítají i za cenu menší kvality, navíc chybějící funkce se jich nemusí vůbec dotknout.

Nechci tvrdit, že jsem naprostý pesimista v oblasti Office on demand od jiných firem, než Microsoftu, ale aby se takovéto produkty masověji prosadily, tak budou muset a) být velmi kvalitní b) zdarma/levnější, než produkty Microsoftu c) mobilní připojení bude muset být na diametrálně odlišné úrovni (velké a rychlé toky dat dostupné za minimalní prostředky odkudkoli) a hlavně bude se muset změnit myšlení uživatelů a snížit odpor ke změně a to je asi to nejsložitější.

Analyst Café píše, že na Amazon.com je možné koupit novou knihu pro řídící pracovníky a podnikatele. Kniha obhajuje SOA (Service Oriented Architecture) jako novou cestu myšlení o organizacích, jejich obchodech a procesech a detailně popisuje, jak organizovat firemní obchody a procesy právě při využívání architektury orientované na služby. Autoři představují servis orientaci ne jako technologický koncept, ale jako filozofii a postup pro každé podnikání a systém.

Kniha vám pomůže porozumět, jak IT omezuje pružnost vašeho podnikání, jak vlastně vypadá celkový obrázek o servis orientaci, také vám pomůže se naučit nové postupy pro vybudování vztahu mezi manažery a lidmi z IT a v neposlední řadě ukáže, jak řídit rizika při přesunu firmy směrem k SOA.

Závěrem se snad hodí říci, že zatím má kniha Service Orient or Be Doomed! i velmi dobré hodnocení od řady čtenářů, takže se dá usuzovat, že bude docela kvalitní.

V Čechách jsou velké firmy, kde nejsou schopní vyhodnotit jednoduché statistiky, jako třeba kolik jim z personalistických veletrhů přišlo do firmy uchazečů o práci a o účasti v dalším ročníku personalistické akce se tak rozhodují na základě toho, jestli tam jdou firmy, které daný personalista zná. Ztřestěné říkáte si? Říkám si to stejné a nechtěl bych vidět, jak v takové firmě vyhodnocují přínosy investic do IT, pokud vůbec někdy slyšeli o tom, že by bylo fajn to dělat.

Máte někdo zkušenosti ze svého okolí, jak to funguje? Setkali jste se u vás ve firmě s vyhodnocováním investic do IT? Zkuste to napsat do komentářů.

Software jako služba (Software as a Service) je model provozování software přes internet. Eliminují se tak náklady na postavení, řízení a udržování infrastruktury stejných aplikací, na vlastních serverech. Tento koncept má své kořeny již v pozdních 90. letech, ale až nyní se z něho stává opravdu používané řešení, které slibuje IT přínosy a vyvíjí tlak na prodejce. Důvod, proč je tento koncept na vzestupu až nyní, jsou technologie jako AJAX, které přibližují tyto aplikace blíže skutečnému software, tak jak jsme na něj zvyklí.

Výzkum, který v listopadu vydala AMR Research ukázal, že více než 78% z 500 respondentů z řad hlavních průmyslových odvětví a firem dle velikosti používá nebo zvažuje používání software jako služby. Pouze 18% z nich nemá v plánu zvážit využívání tohoto modelu.

V říjnu udělalo Cutter Consortium, IT poradenská firma, výzkum mezi 118 IT profesionály a 65% respondentů odpovědělo, že používají nebo zvažují využívání software jako služby, zatímco 35% odpovědělo, že to nezvažují. Z 34%, kteří software jako službu zvažují, odpovědělo 82%, že mají v plánu jeho zavedení během následujících šesti nebo dvanácti měsíců.

V tomto výzkumu také odpovědělo 86% respondentů, že očekávají, že software jako služba bude přinášet úspory. A tito lidé uváděli i další výhody - větší ROI (27%), nutnost méně personálu (24%), zlepšení spolehlivosti a výkonu (21%), snazší/rychlejší zavedení (18%) a systematické updaty a upgrady (8%).

via: Network World

Jonathan Tang, prezident Salesnetu říká, že CRM systémy on demand budou ještě tak tři až pět let zažívat značný růst, ale potom naopak zase budou spíše růst CRM systémy na vlastních serverech. Toto rozhodně není prohlášení, které byste očekávali od spoluzakladatele jednoho z ranných Software as a Service CRM řešení.

Salesnet nedávno uvedl svůj 25. výroční produkt a od minulého roku je navíc tato společnost v zisku. Doposud se orientovala jen na okrajový trh, ale s tím, jak jsou její produkty stále kvalitnější, tak se začíná pouštět do přímého boje s o mnoho větším rivalem - Saleforce.com. A jak jsem nedávno psal, tento boj není neúspěšný. Navíc pozici Salesnetu posilují i nedávné výpadky, které Salesforce.com několikrát postihly. Salesnet očekává, že při případném opětovném nástupu CRM řešení na klientských serverech, by vytvořil vlastní takovou aplikaci, aby dále posiloval svoji pozici na trhu.

Zatím jsem se on demand ERP systémy vůbec nezabýval, nicméně nadešel čas se podívat i na toto téma. Srdce podnikových procesů jako služba je věc velmi zajímavá a zaslouží si svůj prostor. ERP systémy dodávané jako služba sice zatím nejsou příliš rozšířené ani v USA, natož pak u nás, ale např. firma Intacct, působící právě ve Spojených státech, má již 2000 zákazníků svého on demand ERP systému a svoje aktivity dále rozšiřuje. Inttact je společně s několika dalšími firmami partnerem IBM na poli těchto systémů a partnerství právě s IBM umožňuje firmě zajišťovat bezpečnost dat na velmi vysoké úrovni, tak jak ji požadují i ty největší společnosti na světě, říká Robert Jurkowski CEO Inttactu.

Pokud by byla zajištěna vysoká bezpečnost dat, tak odpadne jedna z hlavních překážek, aby firmy takový systém implementovaly. Pokud totiž mají zajištěno dobré internetové připojení a bude zajištěna vysoká bezpečnost, firmám pak spolu s takovým řešením odpadne např. nutnost složitých upgradů a nutnost držet nebo platit tým specialistů (konzultantů) pouze na udržování ERP systému.

Salesnet je dalším velkým poskytovatelem CRM řešení jako služby. Nyní oznámil, že zvítězil nad Salesforce.com v boji o RTC group, což je marketingová agentura snažící se odhalovat chování zákazníků a navrhovat vhodné maloobchodní strategie. Určitě je velmi zajímavé sledovat a vyhodnocovat podle oborů firem, které řešení vyhrává. Já to rozhodně sledovat a zaznamenávat budu.

Pokud jste již zákazník Salesforce.com, ale jejich řešení vám ne zcela vyhovuje, tak si zkuste přečíst “10 hlavních slabin Salesforce.com”, které vypracoval Salesnet.

SCADA - Supervisory Control And Data Acquisition

Primární funkce SCADA systémů je sběr dat a informací a poskytnutí rozhraní pro kontrolu daného vybavení jako je PLC (logický programovatelný automat - Programmable Logic Controller), RTU (Remote Terminal Unit), atd.

S pomocí SCADA systému jste pak schopni kontrolovat celý řízený proces. Využití SCADA systémů je především ve výrobách, kde je velmi důležitá regulace celého procesu a různí se podle oboru podnikání. Využívá se jak třeba v elektrárenství, petrochemii, tak i v potravinářském průmyslu.

Výrobců SCADA systému je hodně, mezi největší z nich asi patří Citect. Dalším z nich je třeba GE. Nalezl jsem jakýsi jejich seznam, takže máte-li zájem, tak stačí kliknout, listovat a vybrat ten správný.

Pokud chcete vidět, jak takový systém funguje a vypadá, tak je možné si vyzkoušet demo verzi SCADA systému, která je na stránkách firmy Citect.

Rozhodně doporučuji k přečtení článek, který popisuje, jak se využívá SCADA systém ve spolupráci s MES (manufacturing execution systems) systémem k výrobě hamburgeru McDonald’s. Jelikož McDonald’s požaduje, aby se obsah tuku v jeho produktech nelišil o více jak 1%, tak právě systém SCADA spolu s MES systémem napomáhají tomu, aby toto množství bylo automaticky namícháno a bylo vždy správné.