Možná vám neunikl článek na iDNES, ve kterém se píše, jak velké firmy vydělávají na chudých. Využívají toho, že chudí lidé, ačkoli mají opravdu málo peněz a normální zboží, které si kupujeme v obchodech my, by si dovolit nemohli, tak jako celek mají opravdu hodně. Stručně řečeno, když vyděláte na miliardě lidí jeden dolar, tak je to stejné, jako když vám sto milionů lidí zaplatí dolarů deset. Problém ale samozřejmě je, jak udělat zboží, které má hodnotu pro zákazníky a zároveň ho budete moci za tuto nízkou cenu prodávat.

Velké firmy tento trh chudých až doposud přehlížely a nikdo se nezamýšlel nad tím, jak udělat zboží dostatečně levné, aby si ho mohli dovolit i velmi chudí. Velké průmyslové podniky však svůj postoj mění a využívají tak long tail efektu, který byl původně zaznamenán s příchodem internetového prodeje, především s firmou Amazon. Každý výrobek jste schopní prodávat pouze tak levně, aby se vám zaplatili náklady na jeho prodej a měli jste na něm nějaký rozumný zisk. Když prodáváte třeba CD, tak potřebujete prodat tolik kusů, aby se vám zaplatil nájem místa v poličce na 1 CD, stejně tak knihy apod. Váš prodej bude záležet na tom, jaká komunita lidí kolem vašeho obchodu bude bydlet a podle toho budete mít určitou strukturu zboží. Budete si držet jen takové zboží, která se bude hodně prodávat a dělat velký zisk. Větší objem zboží proto vůbec mít nebudete, protože se nebude dostatečně prodávat.

Long tail je vyznačen žlutě. Zdroj: Wikipedia.org.

Když ale prodáváte na internetu, tak nejste omezení komunitou lidí kolem vašeho obchodu a můžete si dovolit prodávat naprosto cokoli. Pro prakticky jakékoli zboží je někde na světě zákazník.

Long tail vám tedy umožní prodávat libovolné zboží za stejnou cenu, jako se prodává vysoko obrátkové zboží stejné kategorie, protože pokud jsou výrobní náklady stejné a vaše distribuční kanály dovolí dostat zboží mezi velké množství lidí, tak může být i dostatečně levné.

Na stejném principu funguje i software jako služba (SaaS). Dodávaný software může být poměrně levný, protože je možné prodávat ho obrovskému množství lidí (firem). Při dostatečně levné variantě může mít vlastní CRM třeba každý živnostník. Tohoto obrovského potenciálu si všímají i zavedené softwarové domy a budují své produkty pro SMB sektor.

Pokud vás long tail zajímá více, tak pro vás může být zajímavá kniha od Chrise Andersona, který termín long tail, v roce 2004, ve svém článku v magazínu Wired, poprvé zavedl.

Zní vám nadpis trošku divně? Asi by měl, ale dnes, v půlce týdne, téma trošku odlehčím a doplním si slovník. Časopis Wired na stránce moderního slangu přinesl frázi Social network fatigue. V češtině jsem se s podobným termínem ještě nesetkal a tak na sebe musím vzít tíhu odpovědnosti a do češtiny přinést svůj překlad. Pravda, nad překladem jsem chvíli přemýšlel a napadaly mě termíny jako unuděnec nebo ztroskotanec, ale vyčerpanec mi příjde nejbizarnější (stejně jako ten samotný člověk), takže zatím pracujme s ním. :-)

A kdože to vlastně je? Vyčerpanec sociálních sítí je nudící se člověk, který se snaží někam zařadit a to tak silně, že je nakonec registrovaný ve více sociálních sítích typu MySpace, než si je vůbec schopný zapamatovat.

Ruku na srdce, v kolika sociálních sítích jste vy? :-)

Gianpaolo na svém blogu píše o “elevator pitch” pro SaaS. Samotné body obhajující SaaS nejsou tolik zajímavé, protože jsou poměrně známé (rychlejší ROA, rychlejší spuštění aplikace, možnost využívání i bez dostatečných zdrojů uvnitř firmy), ale spíše mě zaujal právě samotný výraz elevator pitch. Wikipedia říka, že elevator pitch je rychlé představení produktu, služeb, firmy nebo nápadu investorům. Jedná se o rychlé a stručné popsání hlavní myšlenky, které se musí vejít do přibližně 30 vteřin, či tak 100 až 150 slov. Říká se tomu elevator pitch, protože se jedná o přednášku, které by se vešla do běžné jízdy výtahem.

Termínu se obvykle používá pro představení nápadu (začínajících) podnikatelů rizikovým kapitalistům. Ti často posuzují nápad právě podle kvality elevator pitche a jsou tak schopni rychle rozeznat špatné nápady od těch dobrých.

Již delší dobu koketuji s myšlenkou, že napíši něco o fenoménu enterprise 2.0. Pokud chceme sledovat moderní trendy ve firemním IT, je nezbytně nutné tento pojem zavést. Označení enterprise 2.0 se užívá pro nástroje webu 2.0, které využívají firmy jako platformy pro znalostní pracovníky. Firmy se tak snaží využít online kolaboraci a výhody snadného sdílení informací, které se děje diametrálně odlišně od běžných firemních komunikačních kanálů a struktur. Běžnými nástroji, které se ve firmách takto využívají jsou blogy, wiki, office 2.0 a jiné SaaS aplikace. Tento pojem zavedl Andrew McAfee, docent z Harvard Business School.

Firma využívající enterprise 2.0 se vyznačuje mnohem efektivnějším sdílením znalostí a v určité míře i uchováváním tacitních znalostí v psané podobě.

Middleware je software, který slouží jako konverzní nebo překladatelská vrstva. Slouží také jako integrátor. Během desetiletí bylo vytvářeno mnoho middleware programů, aby umožnily komunikaci mezi různými kusy softwaru, které jsou od různých výrobců, beží na jiných platformách a nebo obojí. Nyní je tento průmysl tak rozsáhlý, že jsou zde již hotové balíčky s middlewarem, které umožňují komunikovat mezi jedotlivými programy. Middleware samozřejmě není jen jeden, ale jsou různé typy, dělící se podle jeho funkcí, tedy podle toho, co s čím komunikuje a co má middleware vlastně na starost.

Některé middlewary poskytují spolehlivé doručování zpráv, mezi propojenými systémy a jiné konsolidují data z mnoha různých firemních systémů. V knize Service Orient or Be Doomed se píše, že middleware je ve své podstatě lepidlo, které drží všechny systémy pohromadě, tak aby plnily potřeby businessu. Ale také dodávají, že lepidlo je dobré, pokud lepíte dohromady dva kusy. Pokud lepíte mnoho kousků a používáte hodně lepidla, vznikne vám nepořádek.

Strom událostí (ETA - Event Tree Analysis) je metoda na analýzu událostí. Definujme si nejprve samotnou událost a analýzu událostí.

Událost se definuje jako případ, který se stává v určitou dobu a na určitém místě a který iniciuje předem určenou odpověď systému. (Např. někdo zavolá na call-centrum.)

Analýza událostí je technika pro systémovou analýzu, která se zabývá cílem celého procesu zpracování informací tak, aby systém odpovídal na vybranou sadu případů dějících se v jeho okolí. (Např. analyzují se všechny události a reakce na ně od zavolání na call-centrum až po úspěšné vyřízení požadavku klienta, což je cíl celého procesu.)

Strom událostí je vizuální zobrazení (příklad třeba zde a nebo složitější zde) všech událostí, které se mohou v systému přihodit. Tak jak roste počet různých událostí, tak roste i graf a větví se jako koruna stromů. Strom událostí tedy rozvíjí možné sekvence událostí, jež následují po iniciační události a vedou k různým konečným stavům systému. Strom událostí zobrazuje sekvenci událostí zahrnujících jak úspěchy, tak i selhání jednotlivých složek systému. Používá se k analýze a zmírňování rizik.

Oba dva termíny, jak eBusiness, tak eCommerce, se skloňují snad ve všech pádech a pořád dokola. I když ten největší boom, kdy všechno muselo být “e” (např. IBM eServer zSeries 900) nebo alespoň “i” (např. iPlanet E-Commerce Solutions) je už asi pryč. Přesto si myslím, že pokud byste se právě teď zeptali někoho kolem vás na otázku, jaký je rozdíl mezi eBusiness a eCommerce, tak často neodpoví správně. Proto neuškodí si rozdíly zopakovat.

eBusiness je využívání IT zdrojů všude ve všech firemních procesech. Je to širší využití IT, než pouze prodávání věcí online. eBusiness měl změnit od základů celé podnikání. Naproti tomu eCommerce je omezená část eBusinessu, která znamená prodej věcí přes web. Nejznámější druh eCommerce je asi business-to-customer (B2C). Ve světě je nejznámější Amazon, u nás je to pak třeba mall.cz. Pokud se hovoří o eCommerci mezi firmami, tak se hovoří o business-to-business (B2B).

Analytická firma Gartner vytváří tzv. Hype Cycle. Jedná se o grafické znázornění vyspělosti, přijmutí a business aplikace určitých technologií. Od roku 1995 ho Gartner využívá pro znázornění přílišného nadšení a následného zklamání, které se obvykle dostaví po uvedení nových technologií.

Hype cyklus se skládá z několika fází. První fáze je technologická spoušť, následuje pík nadměrného očekávání, třetí v řadě je údolí zklamání a po něm následují svah osvícení a planina produktivity. K porozumění celého cyklu je nutné jednotlivé fáze popsat podrobněji.

Technologická spoušť
Vydání nějakého produktu, který vytváří značný tlak nebo zájem.

Pík nadměrného očekávání
V další fázi vyvolává obrovská publicita nové technologie přílišné očekávání. Mohou zde být některé úspěšné aplikace této technologie, ale obvykle je zde mnohem více selhání.

Údolí zklamání
Technologie se dostávají do této fáze, protože selhaly v naplnění očekávání a rychle se tak staly nemoderními. Následně tisk obvykle zanechá dané téma i technologii.

Svah osvícení
Přestože tisk se již o technologii nezajímá, tak některé podniky stále pokračují ve využívání technologie a snaží se porozumět jejím přínosům a praktickým aplikacím.

Planina produktivity
Technologiím, které dosáhly planiny produktivity, se dostane, jako odměny, širokého přijmutí a uplatnění. Technologie se stanou hodně stabilní a vyvíjejí se do svých druhých a třetích generací. Výška planiny produktivity potom záleží pouze na tom, jestli je technologie široce uplatnitelná a nebo je pouze pro ekonomickou niku.

A nakonec ještě Hype cykly pro roky 2005 a 2006. Zajímavé je i porovnání obou křivek.

ROCE - Return On Capital Employed = výnosnost zapojeného kapitálu

Co to znamená: Jedná se o poměr, který určuje efektivnost a ziskovost firemních kapitálových (dlouhodobých) investic.

Vzorec pro výpočet ROCE je následující:

ROCE = EBIT / (celková aktiva - krátkodobé závazky)

ROCE by mělo vždy být vyšší než míra, za kterou si společnost půjčuje, jinak jakékoli navýšení půjček bude snižovat příjmy akcionářů.

Variace na tento poměr je ROACE - return on average capital employed, který bere průměr počátečního a konečného kapitálu použitého v určitém čase.

S výhodou se využívá pro: ROCE lze používat jako indikátor úspěšnosti inovací.

Dost často používám zkratky, které nemusí být pro každého zcela srozumitelné. Že jsou tu akronymy jako SaaS, SOA, CRM, ERP, CMS, BI a další asi nikoho nepřekvapí a předpokládám, že jim většina čtenářů rozumí.

Pak se zde ale mohou objevovat i jiné, záludnější. Našel jsem však zajímavý slovník, který by v nouzi mohl pomoci. Investopedia je plná doborných zkratek a všem, kteří se motají kolem IT a jeho přiblížení k businessu může být nápomocná.

Hned jako první jsem zabrousil do kategorie Buzz Words a našel jsem tam BRIC, klik jsem a už vím, že se jedná o Brazílii, Rusko, Indii a Čínu, o kterých se předpokládá, že budou mít v roce 2050 zdravější ekonomiky, než současní ekonomičtí giganti.

Již dost dlouho uvažuji o zavedení nějakého slovníčku používaných zkratek, tak možná BRIC bude ten prvotní impuls, který mi tu pomůže rozjet malý slovníček pojmů.

BTW: Na Investopedii jsem se dostal při hledání zkratky COGS.