Na Facebooku ve skupině Web 2.0 Czech padla zajímavá otázka od jedné studentky zabývající se webem 2.0 ve vztahu k marketingu. Část otázky zněla:

pisu diplomku na tema “Vyuziti aplikaci webu 2.0 v marketingu v CR” a koukam ze je je vtehle skupine hodne aktivnich lidi.
Chtela bych pozadat, zda by mi nekdo nemohl pomoci s praktickymi informacemi (marketing related) na tema co z webu 2.0 funguje a nefunguje / je a neni in v Ceske marketingove praxi.

První věc, která mě napadla je, že bych si výslednou práci rád přečetl, téma je zajímavé.

Pak jsem začal přemýšlet, co vlastně na takovou otázku odpovědět a stále více se mi zdá, že ta otázka tak nějak předpokládá, že je tu web 2.0 a že v něm musí fungovat něco, co fungovalo dříve, jen to bude běžet na jiných platformách. Tedy hromada reklamy a “jednostranný dialog”. Jenže toto není přechod od rádia k televizi, kde se k příjemnému hlasu musel přidat i hezký úsměv.

Problém webu 2.0 je prostě to, že tam není nic, co “funguje”. Jediné, co tam tak nějak zabírá jsou obecné principy, jako mít dobrý nápad, být otevřený, nabízet dobré produkty, nechávat lidi aby si je mohli upravovat a slyšet na jejich požadavky na zlepšení, tedy mít oboustranný dialog.

Tedy věci, které asi měly fungovat i před web 2.0, ale protože informace se šířily pomaleji, tak nefungovaly. Takže na otázku co z webu 2.0 funguje bych řekl, že technologicky prakticky cokoli z enterprise 2.0 nebo web 2.0 aplikací, ale problém je v tom, že prostě nefunguje otázka “co funguje?”. Nebo máte jiný názor? Budu rád, když se o něj podělíte v komentářích.

A ještě dodatek. Pár informací k marketingu a webu 2.0 je k nalezení zde. A také přikládám tématicky zaměřené video, za kterým stojí Microsoft.

Když jsem v roce 2004 studoval v Portugalsku, učitel řekl, ať si na přístí hodinu přineseme notebooky, že budeme něco počítat. Další hodinu byl v každé dvojici jeden počítač. Byla to doba, kdy tam notebooky začly stát pod 1000 euro a staly se tak všeobecně dostupnými. Zde se nám o tom mohlo jen zdát.

Dnes stojí v ČR nejlevnější nové kusy kolem 10.000 Kč a dopoledne cestou v metru můžete potkat tři bezdomovce, deset důchodců a dva studenty s notebookem na kolenou. Po sms jizdence se možná za 10 let dočkáme i nejake te “metro-wifi”.

Domnívám se, že ani já, ani Bára nic nefalšujeme, každý jsme však stejnou situaci viděli svýma očima a ten pohled byl prostě jiný.

Bára viděla sotva třetinu, já asi 50%. ;-)

P.S. Původně byl příspěvek celkem bezcílný a stále platí, že cílem není dobrat se přesného počtu zvednutých rukou. Ale otázka je evidentní - hranice důvěryhodnosti informací na blozích… Pokud nemá blog komunitu lidí, kde dalších 10 účastníků akce potvrdí informaci, tak bych nám příliš nevěřil, protože prostě nemáme zpětnou vazbu, kterou může být pro klasická media třeba šéfredaktor.

Sháním úžasného “web 2.0″ grafika, který by byl schopný navrhnout logo, grafickou podobu webu, design powerpointové prezentace, vizitky apod. Stručně řečeno potřebuji někoho, kdo zvládne připravit corporate graphics, která bude hodně svěží a chytrá - stejně tak jako připravovaný projekt. ;-)

Pod slovem svěží si představuji příjemná na pohled, moderní, ale zároveň nepříliš podléhající modním trendům (není cíl měnit grafiku každý půl rok). Pod slovem chytrá si představuji, že grafika bude lidi po webu dobře navigovat, lidé se v ní nebudou ztrácet, ale naopak pro ně bude spíš intuitivní a nápomocná. Prostě každý vstup na stránku by měl být pro uživatele příjemným zážitkem, který bude vybízet k dalšímu prozkoumání a ne stresující situací.

Líbilo by se mi, pokud by k logu “byl příběh”, aby mělo nějaký smysl a nebylo jen pěkné na pohled. Prostě vztah k projektu by byl u loga vítán.

Asi by také bylo dobré říci, koho nepotřebuji. Nepotřebuji nikoho, kdo bude dělat krásnou, ale složitou grafiku, ve které se uživatelé budou ztrácet. Také nechci vyznavače maličkých fontů a podobných rádoby efektů, které sice budou kreativní, ale lidé je nebudou moci rozluštit (pochopit).

Pokud vás tedy tyto požadavky neodradily a rádi byste se účastnili práce na připravovaném enterprise 2.0 projektu, dejte mi prosím vědět na e-mail, kde mi spolu s kontaktem na vás pošlete i ukázky vašich prací. Nemusí se jednat o žádné projekty pro firmy, stačí pokud máte nějaké svoje práce, které skončily třeba i někde v šuplíku. Pokud se mi vaše práce bude líbit, určitě se dohodneme.

Pokud se vám práce zdá zajímavá, ale požadavky vás odradily a máte k tomu rozumný důvod (třeba, že jsou špatně nadefinovány nebo chci nesplnitelné blbosti), tak se mi prosím také ozvěte i s konkrétním důvodem a já zvážím, jestli máte pravdu vy nebo já. ;-)

A poslední bod začínající slovem pokud: Pokud vy sami grafici nejste, ale nějakého zajímavého znáte, dejte mu prosím vědět, aby se mi ozval, případně mi můžete rovnou někoho doporučit.

Samozřejmě na lokalitě, kde bude grafik pracovat mi nezáleží, takže ať už budete pracovat z nejširší ulice světa (Wikipedia) nebo hory Říp, máte stejné šance.

Hledal jsem statistiky připojení k internetů jednotlivců (zajímal mě podíl broadbandu v ČR) a narazil na docela zajímavé věci. Statistiky jsou ke stažení na webu Českého statistického úřadu, ale jejich vypovídající schopnost je směšně omezená. Za zaražející především považuji definici uživatele internetu.

Definice: za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících (šetření proběhlo ve 2.čtvrtletí 2007).

Další tragikomická věc je omezení výzkumu na občany nad 16 let. Statistika totiž říka, že 45% populace ČR (3,9 mil. jednotlivců) ve věku 16 a více let jsou uživatelé internetu. Opět těžko uvěřitelná metrika. Kolik blogů vlastní nyní děti pod 16 let a kolik lidí nad 60 let? Kolik e-mailu a nebo zpráv po IM pošlou děti a kolik důchodci?

Firemní politiky říkají, že na e-maily se odpovídá do 24 hodin, pokud toho nejsme schopní dosáhnout, nastavujeme si většinou automatickou odpověď “Out of office”. Servisní centra pak mají často interně nastavené ještě přísnější limity, které se pohybují v řádu hodin. A do toho všeho přijde Český statistický úřad s tím, že uživatel internetu je někdo, kdo byl na e-mailu v posledních 3 měsících. Kde takové definice berou?!

Pokud někdo přijde na internet jednou za tři měsíce, tak si snad ani nemůže pamatovat, jak se takový e-mail posílá. Neříkám, že někdo, kdo pošle 4 e-maily do roka (už to je zábavná představa) není vůbec uživatel e-mailu nebo internetu, ale neškodila by jemnější stupnice. Informace o takovém uživateli je prostě na nic.

Když Jan Horna píše, že má dojem, že pro většinu lidí je internet něcím abstraktním a nepodstatným, tak má zřejmě pravdu. Vždyť internet při nejlepším používá 45% populace a je to jen poněkud hrubý odhad, který, pokud jde o aktivní uživatele, bude skoro jistě nadsazený (a možná dost výrazně).

Je samozřejmě možné hledat data u soukromých firem, ale podle údajů, které jsem našel na Lupě bych moc nevěřil ani jim. Soukromé firmy nejsou schopné pokrýt příliš velký vzorek lidí a i přesto, že stupnice jsou jemnější, tak docházejí k ještě vyšším číslům, což je silně nepravděpodobné. Nakonec se tedy na Lupě spokojují s údajem, že počet uživatelů roste a že to je fajn. No budiž, jim nic jiného nazbývá, ale tvůrci statistik by zasloužili za uši.

Na začátku prosince jsem psal o své soukromé předpovědi, že fyzické zboží se bude stále více prodávat dohromady se službami a bude uzamykat své zákazníky do pravidelných plateb. Potěšilo mě, že tohoto posunu si všimla i analytická firma IDC, která jako jeden z trendů roku 2008 považuje propojování hardwaru a softwaru za vzniku tzv. business appliances (business spotřebičů?). Pokud vás zajímají všechny predikce na rok 2008, můžete si je poslechnout na následujícím videu.

IDC eXchange se také věnuje zprávě o koupi firmy WebEx firmou Cisco, které tak tento trend potvrdilo. WebEx je společnost nabízející SaaS řešení na pořádání online konferencí a porad a pro Cisco je to velmi zajímavá koupě, protože již nechce být pouze předním dodavatelem telekomunikačních zařízení a infrastruktury, ale chce se stát klíčovým hráčem v oboru IT a být předním dodavatelem business řešení. Koupí firmy WebEx reaguje na současnou situaci, ve které klasičtí prodejci IT business řešení nedokázali odpovědět na potřeby trhu a dodávat podnikové web 2.0 řešení.

Od poloviny 19. století se v českých zemích děly významné společenské změny a dělníci získali více volného času. Lidé se začali organizovat v dělnických spolcích, kde se scházeli, četli a diskutovali spolu. Tato činnost byla jak velmi prospěšná (pro český národ), tak i velmi nebezpečná (pro vládnoucí vrstvy). Tyto dělnické spolky byly podhoubí pro další revoluční změny a následný vznik Československa. Např. Antonín Švehla se “vyučil” politice právě v jednom z takových spolků. Více času, přístup k informacím a jejich sdílení tedy následně vedlo k revoluci.

Dnes máme čas, máme spoustu informací a můžeme je velmi levně a velmi rychle sdílet s kýmkoli po celém světě. Dovede někdo odhadnout co přijde?

Co myslíte, umí Češi spolupracovat?

Náhoda mě dovedla na článek Jiřího Hlavenky, který psal o reálných obtížích českého web 2.0. Problém číslo jedna je v ČR údajně nedostatek peněz na investice do technologických projektů a problém číslo dva jsou řádově menší komunity. Jenže není to jen o velikosti, ale i o kvalitě komunit a především zde pokulháváme.

Porovnával jsem počet záznamů na obyvatele v encyklopedii Wikipedia, která je podle mě nejúspěšnější a nejpřínosnější světový web 2.0 projekt. Výsledky moc dobré nejsou. Z devíti států, které jsou vesměs menší než Česká republika (kromě Polska a Holandska) vyšlo najevo, že hůř než Češi si na Wikipedii počínají již jen Maďaři.

U Finska, Švédska a Holandska bych byl možná ochotný uznat, že to jsou národy, které jsou ve využívání internetu dále než my a proto jsou na předních pozicích. Ale co tam dělá Slovinsko (druhé místo) a proč je na tom Slovensko přibližně dvakrát lépe než Česká republika? A proč by potom Dánsko bylo ve spodní polovině, když je v Networked Readiness Indexu první?

U Wikipedie předpokládám, že do ní zapisují vzdělanější lidé, tedy především vysokoškoláci a středoškoláci. U této skupiny lidí ale přeci problémy s využíváním internetu nejsou a rozšíření internetu je mezi nimi velmi vysoké. V čem je tedy problém? Nemůže to být v tom, že Češi nejsou vedeni k tomu, aby spolupracovali? Kolik projektů jste třeba na vysoké škole měli dělat v týmu? Tři za celých pět let? Možná ani to ne. Máte pro toto někdo lepší vysvětlení? Má potom web 2.0 v ČR vůbec smysl? Má smysl Wikipedie a další projekty, kde se sdílí znalosti? Uvítám samozřejmě jakékoli názory k tomuto tématu.

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Microsoft vyhlásil plán 10 20 30 40. Ve skutečnosti jednotlivá čísla znamenají následující:

• 10: Microsoft chce dosáhnout u všech svých webů 10% podílu zobrazených stránek na internetu. V současnosti je na 6%.
• 20: Podíl času stráveného na webech Microsoftu by se měl zvýšit ze 17% na 20% z globálního podílu.
• 30: posílit podíl na vyhledávání ze současných 10% na budoucích 30%.
• 40: zvýšit podíl obstarávané internetové reklamy ze současných 6% na požadovaných 40%.

Jinými slovy pokud se Microsoftu podaří zvýšit podíl na trhu s vyhledáváním, zvýší se mu počet zobrazovaných stránek a také čas strávený na webu. Nevím, jestli trojnásobné zvýšení tržního podílu ve vyhledávání je rozdíl 3% ve stráveném času na stránce, ale nedivil bych se, kdyby byl hodně blízko a podobné to asi bude i se zobrazovanými stránkami. S rostoucím podílem na vyhledávání by měl růst i další reklamní trh, který se bude nabalovat jako sněhová koule.

Shrnuto, podtrženo, Microsoft říká asi toto: musí se nám podařit zvýšit tržní podíl na vyhledávání a pak se dostaneme tak nějak samospádem na udávaná čísla.

Microsoft na to půjde asi ze všech stran, jednak přes Visty a dále pak přes Office Live a další přidružené služby. Bude chtít lidi odnaučit jít z Hotmailu hledat na Google. Myslím, že se mu to může podařit. Microsoft je firma lidových mas. Udělá pár krásných reklam a lidé se budou pomalu chytat, protože jeho produkty zas tak špatné nejsou. Nebo myslíte, že např. následující video nezabere?

Honza Horna mě inspiroval k tomu, abych zpřístupnil blog také pro mobilní telefony. Nainstaloval jsem tedy příslušný plug-in a pokud chcete, tak od teď můžete Jiko Blog číst také přes mobil. Stačí pouze zadat www.abako.cz/blog.