Petr Koubský píše na Idées fixes o hudbě zdarma v telefonech Nokia. S koupí telefonu Nokia by měl mít uživatel přístup na neomezené stahování hudby zdarma po dobu jednoho roku a postahovaná hudba by uživateli potom zůstala. Sice má celá věc několik háčků, o kterých pan Koubský v článku také píše, ale princip je velmi zajímavý. Rozhodně to je dobrá možnost, jak formou služby přidat k produktu, který ještě někdo kupuje produkt, který již skoro nikdo nekupuje. Předpokládám, že mají dobře spočítané, že lidé mění telefony přibližně po roce a tak bude mít hudební průmysl stálý příjem z prodaných mobilů. Na druhé straně, pokud si lidé zvyknou stahovat hudbu přes mobil, tak si pak spíše koupí nový mobil, aby mohli stahovat dál (pohodlnost zvítězí nad cenou) a tak bude zaručen i prodej mobilů.

Každopádně se jedná o další věc, která ukazuje, že v budoucnu bude stále více věcí prodáváno ve spojení zboží + služba a to nejlépe tak, aby celý system zavřel uživatele do cyklu plateb. Např. dnes již takto celkem dobře funguje SaaS, kde k softwaru se dodala služba provozování aplikací. Nedávno jsem také psal o možném prodeji aut, kdy se bude platit vlastně až za palivo, což bude elektrická energie a vlastně také služba. Vlastně svým způsobem do této skupiny patří i služba NikeID, kde je možné koupit si boty, ale ve spojení se službou, která vám umožní vytvořit si vlastní design.

Spojení zboží a služby není nic zas tak nového, vzpomeňme si třeba na RedBox, ale zajímavé na tom spíše je, že se velmi často jedná o spojení služeb a zboží, které jsou buďto velmi neobvyklé z hlediska businessu (auta s platbou za palivo, telefon + hudba) nebo by dříve díky vysokým nákladům nebyly realizovatelné (NikeID) a nebo obojí (SaaS). Jak si postupně budeme na takovýto systém zvykat a učit se s ním, tak nás budou čekat stále neuvěřitelnější kombinace. Kupovat si zboží a následně službu (nebo opačně) prostě již není sexy, když si koupíme jedno, chceme druhé “zdarma”.

Don Tapscott měl na berlínském web 2.0 expo přednášku o změnách, které se kolem nás v poslední době dějí. Přednáška trvá zhruba 40 minut a pokud se aspon trošku zajímáte o současné dění, tak byste si jí neměli nechat ujít.

Link: sevenload.com

Nedávno jsem si v metru vyslechl rozhovor dvou středoškolaček. Bavili se o referátech a jedna říkala, že ani nebude referát dělat pomocí Wikipedie, ale že ho rovnou stáhne. Vzpomněl jsem si, jak jsem ještě na střední dělal referáty já. Musel jsem dojít do knihovny, najít vhodnou literaturu, opsat z knihy věci do počítače, texty poskládat, vytisknout a donést do školy. Tím, že jsem musel věnovat čas vypisování z knihy, tak jsem text aspoň přečetl. Dnes se proces zkracuje na: sednout ke Googlu (v českém případě asi k Seznamu), dvakrát kliknout, stáhnout, vytisknout a donést do školy. Na celé té věci je nejdelší a skoro nejsložitější donesení referátu do školy. Jestli si studenti “svoje” referáty vůbec přečtou nevím, ale i tak ušetří čas.

Co to ale znamená pro školy? Podle mě je to skvělý prostor, jak práci se zdroji a dokumenty, stáhnout z vysokých škol o úroveň níže. Střední školy jsou o obecných znalostech a dovednostech a právě orientace v záplavě informací a dokumentů je v dnešním světě jednou ze základních dovedností. Člověk si možná už nemusí tolik pamatovat, protože všechno velmi rychle dohledá, stačí si věci v hlavě “indexovat”. Danou informaci si přiřadíte k jednomu, či dvěma klíčovým slovům a je to, najdete cokoli (jak jinak by se také dalo orientovat z té záplavě e-mailu, že?), jenže problém je, že se musí naučit právě v záplavě informací orientovat.

Dovedl bych si docela dobře představit model, kdy každý referát bude mít nastavený minimální počet referencí a některé zdroje budou prostě zakázané nebo se pouze nebudou počítat do stanoveného počtu zdrojů. Tato možnost tu zcela jistě je a referáty by konečně zase nabyly smyslu. Uvolnily by se tak ruce i vysokým školám a lidé s několikaletou firemní praxí by nemuseli chodit na VŠ jen proto, aby se naučili pracovat se zdroji (toho jsem byl kdysi dávno také svědkem). Možnosti, které nám IT poskytuje, šetří čas a je pouze na nás, jestli ho využijeme smysluplně nebo ne. Ta možnost tu však je.

Máte-li nějaké negativní nebo lépe pozitivní zkušenosti s psaním referátů na středních školách, tak budu rád, pokud je napíšete do komentářů.

Nainstaloval jsem si upgrade Wordpressu a při té příležitosti jsem se rozhodl udělat něco s komentářovým SPAMem. Možností jsem měl mnoho, ale nejvíce mě oslovila reCAPTCHA, která pomáhá lidstvu přečíst naskenované staré knihy pomocí využití lidské kapacity z celého světa. Veškeré možnosti využívaní hromadné spolupráce lidí mě velmi zajímají a tak pokud je možnost udělat malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo, rád se přidám. :-)

Systém reCAPTCHA pracuje na principu, že předloží čtenáři dvě slova. Jedno zná a druhé ne, takže jedno slovo je kontrola a druhým čtenář pomáhá číst staré texty. Pokud vám vrtá hlavou, jak funguje kontrola správnosti u nových slov, tak slova se nejprve dávají dvěma rozdílným lidem. Pokud se výsledky shodují, je jistota, že je výsledek správný. Pokud se výsledek neshoduje, tak je dané slovo zobrazené mnohem většímu počtu lidí, aby měli jistotu, že slovo bude přečteno správně.

reCAPTCHA uvádí, že každý den vyřeší kolem 60 milionů slov, které se berou z databáze Internet Archive. Systém implementovaly i obrovské servery jako Facebook, Twitter a StumbleUpon, takže jde práce rychleji. Pokud však doufáte, že se takto rychle přečtou a digitalizují všechny knihy, tak doufáte marně. Stále je k přečtení 100 milionů knih, což bude při stávající rychlosti trvat asi 400 let. Na druhou stranu je to dobrá zpráva pro ty, kteří se bojí, že budou muset implementovat jinou ochranu proti komentářovému SPAMu.

Pokud tedy také chcete trošku pomoci lidstvu, můžete začít s komentářem hned pod tímto článkem. :-)

Dneska si dovolím maličko odbočit, protože podobné věci, jako se dnes dějí u software (tedy přestáváme platit za licence, ale spíše za provoz) a jakž takž u mobilních telefonů, se možná již brzy budou dít u něčeho tak drahého, jako jsou auta.

Cena nových aut, především po vstupu asijské konkurence značně klesá. Cena bazarových aut je, i u skoro nových modelů, nižší hned o několik desítek procent, natož pak u starších aut. Ceny pohonných hmot, tedy ropy, naopak neustále rostou. Při spojení těchto dvou informací je možné dojít k faktu, že roční cena pohonných hmot pro starší auto je vyšší než cena samotného auta. Provoz auta je tedy mnohem dražší než auto samotné. A tak se stalo, že Shai Agassi, bývalý prezident pro produkty a technologie v SAPu se rozhodl, že založí firmu, která bude dělat elektrická auta zdarma a vydělávat nebude na autech samotných, ale zavře jeho majitele do kontraktů na palivo. Myslím, že to nezní vůbec špatně.

Ceny energií jsou stále vyšší a to i přes dřívější očekávání (70. léta), podle kterých by energie díky jaderným elektrárnám mohla být skoro úplně nebo úplně zdarma. Počítače v datových centrech spotřebovávají neuvěřitelné množství energie a navíc často svůj datový výkon nevyužívají naplno. Firmy tak mohou stát před několika problémy. Prvním je přímý ekonomický tlak, protože energie jsou stále dražší. V zájmu firem je tak mít co nejméně energeticky náročné počítače.

Světová datová centra jsou již tak velká (a těžko můžeme očekávat, že se budou v budoucnu zmenšovat), že spotřebovávají procenta z energetické produkce zemí. Např. v USA byla podle Report to Congress on Server and Data Center Energy Efficiency (vydává EPA) spotřeba datových center 1.5% celkové produkce USA. Z toho 10% byla spotřeba federálních datových center. Obrovská datová centra, se tak mohou dostat pod tlak veřejnosti za neekologické chování, což se může snadno zvrtnout v nějakou legislativní regulaci, která by určitě nebyla příliš příjemná.

Řešením problému se spotřebou energií je podle EPA několik: zlepšení procesů, využití nejlepších dostupných postupů a využití špičkových technologií.

Špičkové technologie zaujaly i společnost Gartner, která vydala seznam 10 hlavních strategických technologií pro rok 2008. Na prvním místě se umístilo “zelené IT”, což je celkem pochopitelné, pokud se podíváme na výše uvedené okolnosti.

Dalšími, kdo si všímá současných trendů jsou Google a IBM. Tyto dvě firmy se zase rozhodly pro spolupráci s univerzitami při výuce distribuovaného programování. To je podle nich ještě zajímavější a v blízké době se bude těšit větší poptávce než SaaS. Nicméně SaaS je hlavní model, který tento koncept využívá. Schopnost využít výkon všech počítačů na maximum je také cesta jak být ekologický a nekupovat stále další servery, které se využijí jen ve špičce.

Andrew McAfee na svém blogu píše o zajímavém úkazu, který se objevil v jeho MBA třídách. Se studenty se bavil o enterprise 2.0 nástrojích (především wiki a blogy) a z řad studentů se povážlivě často ozývaly hlasy, že do těchto nových nástrojů nikdo psát nebude. Pokud totiž zaměstnanec nad zápisy stráví hodně času, nezbyde mu pak čas na skutečnou práci. Studenti se tedy obávají, že lidé, kteří se budou hodně věnovat blogům a wiki, budou nahlíženi jako ti, kteří pracují málo.

McAfee se zpočátku dost divil, že mu toto někdo může říct, ale s tím, jak se tyto obavy začánaly objevovat v každé třídě, tak pochopil, že problém je asi někde jinde. V jeho třídách byli většinou studenti s několikaletou praxí především z bank, konzultačních firem, investičních společností apod. Všichni tito znalostní pracovníci tak již měli zkušenosti s tím, jak to ve firmách funguje, jak se povyšuje, co je hodnoceno jako práce a co ne.

Jejich obavy tedy nereflektovaly filozofický pohled na věc, ale spíše čistě praktické hledisko, které odráží organizační kulturu. Toto je poměrně zajímavý problém, protože právě znalostní pracovníci potřebují co nejvíce informací a v řadě případů by mohlo mít využití kolektivní inteligence pozitivní dopad na jejich práci, stejně tak jako sdílení informací. Při správném využívání těchto platforem neroste hodnota pouze jednoho člověka s konkrétní znalostí, ale roste hodnota celé firmy, která tuto znalost vlastní.

Firmy, které dají prostor i pro jiné aktivity, než je hlavní jádro pracovní náplně mohou při správném směrování těchto aktivit mnohé získat. Příkladem budiž známých 20% pracovní doby na vlastní projekty ve firmě Google. Z takovýchto aktivit vznikly třeba Google News, AdSense for Content apod.

Dnes jsem nešťastnou náhodou přišel na důvod, proč by mohlo být nedávno oznámené partnerství mezi Googlem a Capgemini úspěšné. Klienti Capgemini jsou velké firmy, které zřejmě budou dost úzkostlivě řídit své IT a uživatelé nebudou mít přílišnou volnost v tom, co si na své počítače instalují. V ten okamžik jsou uživatelé zamčení do Outlooku a pravděpodobně Skypu, či jiných instant messangerů. Předesílám, že nevím, jak to vypadá ve Windows Vista, kde asi bude situace o něco lepší. Každopádně, pokud chcete dohledat nějakou komunikaci na Windows XP, při využívání Outlooku a nějakého externího instant messangera, tak se věc stává detektivním příběhem. V jednom se hledá špatně, ve druhém se hledat nedá skoro vůbec.

Řešení, které lidem přinese možnost hledat v e-mailech a zároveň v chatu bude velkou pomocí. Samozřejmě bude chybět telefon, ale věřím, že hlasové komunikace se budou zaznamenávat, analyzovat a indexovat pro hledání v brzké době také. Práci lidí by to rozhodně usnadnilo.

Pokud si ještě pamatujete, jak jsem psal o společnosti Goldcorp Int., která nechala veřejně analyzovat svá geologická data a díky příchozím návrhům, které byly z 80% správné a z 50% obsahovaly ložiska o kterých doposud společnost nevěděla, tak nyní přichází na scénu další těžařská společnost, která hodlá využít celosvětového intelektuálního kapitálu.

Firma potřebuje lepší metodu na zisk stříbra z rudy v dolech v Argentině. Společnost se rozhodla oslovit vědce z celého světa pomocí své soutěže o 10 milionů dolarů. Kdo přijde s řešením, které významně zlepší výtěžnost stříbra, tak cenu získá. Více podrobností je na stránkách Unlock the Value.

Zdá se, že takovéto pobídky docela fungují. Podívejme se třeba na nadaci X PRIZE, která již na základě podobné soutěže vyslala do vesmíru Space Ship One. Poslední, nedávno vyhlášenou snahou této nadace je Google Lunar X PRIZE, ve výši 30 milionů pro toho, kdo jako první dostane na měsíc svého říditelného robota.

V souvislosti s těmito globálními aktivitami jsem se chtěl zeptat, jestli někdo nevíte, zda nějaká česká firma udělala podobnou akci, kdy oslovila široké masy (nejlépe celý svět) a za finanční odměnu se snažila získat nějaké intelektuální vlastnictví? Za jakékoli komentáře budu vděčný. A teď již přikládám video s Google Lunar X PRIZE.

V květnu jsem psal, že SAP na podzim představí svůj software as a service ERP produkt a očekávané se stalo skutečností. 19. září 2007 SAP představil svůj nový produkt ByDesign, který se po dobu vývoje skrýval pod označením A1S. ByDesign cílí na firmy střední velikosti a za balíček nástrojů zaplatí uživatelé 150 dolarů za měsíc a uživatele.

Fakt, že firma jako SAP vkročí do vod SaaS si zasluhuje nemalou pozornost, která je tomu také věnována. O této události píší snad všechny významné blogy zabývající se SaaS. Nejrozsáhleji se jí věnuje Phil Wainewright. Mezi dalšími komentátory je Zoli Erdos, který se domnívá, že SAP se stane dominantním hráčem na trhu SaaS a začne tak zmenšovat podíl Salesforce.com, NetSuite a Workday. Nicholas Carr zase uvažuje, že by firma mohla kanibalizovat své vlastní produkty něčím, co ji nepřinese dostatečnou finanční náplast za stávající řešení. A James Governor poznamenává, že tato služba je navržena tak, aby stála zákazníky desetinu toho, co stojí obvyklá instalace SAPu.

Produkt má podle CNET News již 20 zákazníků v Německu a USA a začíná se uplatňovat i v Číně, Francii a Velké Británii. Další trhy, které mají následovat jsou Austrálie, Indie, Itálie, Holandsko, Skandinávie, Jižní Afrika, Španělsko, Kanada a Mexiko. O České republice se nic nepíše, ale pokusím se nějaké informace z české pobočky SAPu získat a pak je zde publikovat.

Současné marketingové materiály je možné stáhnout na stránkách SAPu.