Připravili jsme screencast Abakowiki, aby návštěvníci našeho webu mohli vidět Abakowiki i bez toho, aby museli zkoušet demo. Jednodušší to snad již opravdu být nemůže. Stačí stisknout tlačítko “play”. Jak se vám líbí?

Synopsi mě včera na Facebooku lehce inspiroval k otázce, jak rozdílně se používá Facebook a Twitter a jak se lidé rozhodují, který nástroj využijí. Měl jsem svou hypotézu a čekal, zda se mi potvrdí nebo ne. Přes Facebook, Twitter i offline se mi sešlo několik odpovědí, které kopírovaly prakticky stejný scénář: Facebook používáme na osobní komentáře a Twitter na pracovní. Používám to stejně a to se navíc starám hned o dvě Twitter konta (osobní a Abakowiki).

Myslím, že po původních obavách, že Facebook útočí na Twitter, jehož by to mohl být konec, to dopadlo celkem dobře. Zdá se, že Twitter nezanikne, ale naopak se bude používat více pro pracovní účely a Facebook bude naopak poskytovat dobré funkce pro komunikaci s kamarády v reálném čase. Přijde mi to jako krásná win-win situace, protože implementací mikroblogů do Facebooku se stalo, že soukromá konverzace se odehrává na jednom mediu, zatímco pracovní na druhém. Twitter tak bez jakéhokoli přičinění získal filtry, které mu tak moc chybí (chyběly).

Fakt, že Twitter je pro pracovní účely používán nejen v ČR, ale i v zahraničí, ukazuje i anketa na Social Computing Journal, kde se Twitter umístil jako druhý neužitečnější pracovní nástroj společenských sítí (hned po Linkedin).

Zároveň je na těchto nástrojích vidět, jak otevřená komunikace v reálném čase začíná ovlivňovat podnikání i život lidí. Jestli se v dnešní době pohybujeme v zajetí pravidel pro komunikaci, která říkají, že na e-maily se odpovídá do 24 hodin, potom za pár let bude standard, že komunikace se vede otevřená (pokud není vážný důvod ji uzavřít) a vede se v reálném čase, stejně jako to tvrdí zakladatel Gmailu, Paul Buchheit. Pro mě osobně je důležitější ta složka otevřená, než reálný čas, protože při současné frekvenci reakcí na e-maily již není moc kam jít a komunikaci jednotlivce zrychlovat. To zrychlení přijde právě s rychlostí rozšíření informace mezi více lidí (kdo se někdy účastnil koloběhu přeposílaných e-mailů, ví o čem mluvím).

O obrovských investicích do cloud computingu několika málo velkých firem nikdo nepochybujeme, ale že bude 20 % všech prodaných serverů za jeden rok nakoupeno čtyřmi firmami, které masivně investují do cloud computingu je celkem zajímavé.

Čtyři největší poskytovatelé, kteří se za tento nákup zasloužili, jsou Microsoft, Google, Yahoo! a Amazon. Jediný, kdo mě celkem překvapuje je Yahoo!, které je sice obrovské a poskytuje hodně silně navštěvovaných služeb pro koncové zákazníky, ale přijde mi, že je řádově jinde, než zbylí tři poskytovatelé.

Každopadně se společně tito čtyři internetoví giganti zasloužili o nákup přibližně 1,5 milionu serverů z celkového počtu 8 milionů prodaných kusů.

Původní zprávu vydal bloger Richard Waters na Financial Times, blíže se jí pak zabývá Nicholas Carr a kromě statistik rozebírají i dopady a pozadí tohoto ohromného nákupu. Statistiky jsou údajně ještě z doby, než byl cloud computing skutečný hype a také není jasné, jak do nich zapadá Google, který údajně své servery staví sám.

Další zajímavostí je postřeh, že během každé takto výrazné technologické změny se prostě předpokládá, že budou pouze převedeny stávající aplikace na nová řešení, např. online Office nástroje. Ve skutečnosti každý takovýto technologický posun však znamená vznik naprosto nových aplikací, které byly do té doby naprosto nepředstavitelné.

Přibližně po roce vývoje je Abakowiki od minulého týdne ve fázi ostrého provozu. Vývoj Abakowiki tímto samozřejmě nekončí, ale dostává se do ještě zajímavější fáze. Vytvořili jsme platformu, která je postavená na wiki, dodělali jsme nástroje, které ve firmě usnadňují práci více lidí ve wiki a usnadňují přístup k novinkám, které se ve wiki staly. Vznikl tak univerzálně použitelný nástroj, který skutečně pomáhá při týmové práci lidí a který umožňuje efektivně ukládat znalosti i jednotlivcům, aby se k nim po čase opět vrátili a mohli je dále zpracovávat.

Osobně velmi rád wiki používám tak, že si vytvářím pouze stručné koncepty, napíšu si nápady a třeba za několik dní nebo týdnů se k nim vrátím. Zjistil jsem, že to je opravdu jediný nástroj, který mi umožňuje, abych se k informacím skutečně vrátil a použil je. Cokoli v e-mailu jako draft nebo nějaké dokumenty na disku naprosto nefungovaly.

Po komerčním spuštění Abakowiki se dostáváme do zajímavé fáze prodeje softwaru jako služby. Posledních pár měsíců jsme sdíleli zkušenosti se spoustou lidí, kteří se pohybují v komunitě webu 2.0 a také se SaaS zabývají. Současná doba je takové pionýrské období, ve kterém každý rád sdílí své znalosti a zároveň jsou všichni zvědaví na to, jak k tomu přistupujeme my. Těším se na další zajímavé diskuze.

Protože Abakowiki je hodně univerzální a je postavená na datovém modelu, který umožňuje snadné přidávání různých aplikací, můžete velmi brzy očekávat, že vytvoříme specializované aplikace, které budou kromě své samotné funkce silně orientované na hromadnou spolupráci lidí, kterou platforma umožňuje.

To je dobrá zpráva pro každého vývojáře, který by chtěl postavit na naší platformě nějakou aplikaci nebo by chtěl ke svým klientům dodat snadno nasaditelnou wiki, která však potřebuje drobné uživatelské úpravy. Pokud něco takového plánujete, určitě se nám ozvěte. Možností spolupráce je mnoho.

Poslední věc, kterou k možnosti spolupráce s externími partnery uvedu, je, že budeme rozjíždět také partnerský program, který bude mít přibližně následující strukturu. Za platícího zákazníka, kterého seženete, budete za první rok dostávat 12 procent (procenta se možná budou ještě měnit) z jeho plateb a následující roky 6 procent z plateb. Protože se jedná o službu, za kterou se platí kontinuálně, získáte tak trvalý příjem, který se může pouze zvyšovat s tím, jak seženete nové zákazníky. Tento systém platí nejen pro firmy, ale také pro soukromé osoby, takže např. studenti si tak mohou příjemně přivydělat a mít tak stabilní příjem po celou dobu svých studií.

Pokud chcete, můžete si na demo.abakowiki.cz vyzkoušet demo verzi. Je tam připravený ukázkový intranet a zároveň ukázky správy znalostí. Pokud nám zanecháte komentář, jak se vám aplikace líbí, budeme rádi.

Na Abakowiki byla založena wiki věnovaná cloud computingu. Tato znalostní databáze by měla pomoci všem, kteří se o cloud computing v ČR zajímají a kteří na něm chtějí stavět svá řešení. Již nyní jsou v ní zajímavé informace, na jejichž základě vznikla první česká definice cloud computingu, kterou sepsal Jan Kodera. Ta zní následovně:

Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet.

Tato definice vznikla na základě již nějakou dobu budované wiki, která obsahuje řadu informací týkající se cloud computingu. Wiki není nijak uzavřená, takže kdokoli může začít přispívat a nebo se alespoň dozvědět něco nového o cloud computingu.

A pokud by vám nestačila česká definice cloud computingu, tak se podívejte na následující video, kde se na konferenci Web 2.0 Expo ptají různých “celebrit” na jejich výklad cloud computingu.

Líbí se mi především: “Je mi jedno, co tam někde je. Hlavně, že to funguje.” :)

Na Digitalne.cz mi asi před třemi týdny vyšel článek o mashupech.

Zobrazování dat z různých systémů a jejich kombinace v jedné aplikaci je vizuálně zajímavá a zároveň užitečná služba, která nalézá své uplatnění jak ve firmách, tak mezi koncovými uživateli. Takové aplikace se nazývají mashupy.

Co jsou to mashupy?
Stručně řečeno jsou to aplikace, které kombinují výstupy z více různých služeb třetích stran (datových zdrojů) do jedné nové centrální aplikace, kde jsou tato data zobrazena. Touto na první pohled jednoduchou kombinací dat ze dvou zdrojů se získá snadno použitelný nástroj, který dává přidanou hodnotu datům z obou zdrojů.

Jak již bylo naznačeno, mashupy je možné kombinovat z řady různých zdrojů. Pokud si mashup vytváří firma, může kombinovat např. fotky z Flickru spolu s informacemi o městech, kde poskytujete služby. Taková aplikace bude zajímavá pro firmy poskytující turistické průvodce v různých lokalitách. Vytvořením mashupu kombinujícího fotky a seznam obsluhovaných měst, vznikne zajímavá služba, která návštěvníkům webu nabídne desítky či stovky fotek dané lokality, aniž by někdo musel shánět a nahrávat byť jedinou fotku. Atraktivní fotky pak firmě pomáhají prodávat její služby. Jedním z podobných příkladů může být server 360 Cities, který zobrazuje na Google mapách fotky vybrané lokality.

Protože mashupy jsou jedním z velkých fenoménů webu 2.0, vznikly i některé specializované weby, které se zabývají pouze sledováním nově vznikajících mashupů. V dubnu 2007 jsem zjišťoval, kolik mashupů eviduje server Programmableweb.com. Tou dobou jich bylo 1766, dnes jich je přes 3300. Růst je tedy celkem slušný a ukazuje, že mashupy jsou populární aplikace.

Díky vizuální atraktivitě a dostupnosti pro všemožné využití jsou nejpopulárnější mashupy ty, které jsou postavené na mapách. K jejich popularitě však přispívá i to, že propojení s jinými systémy je poměrně snadné.

Firemní mashupy jsou vhodné pro zaměstnance i klienty
Mashupy mohou být jak pro zaměstnance firmy, tak i pro její klienty. Mashupy pro zaměstnance kombinují data z firemních znalostních databází jako jsou např. wiki spolu s dalšími vnitrofiremními aplikacemi a nebo s některou venkovní aplikací (mapy a jiné). Vznikají tak nové nástroje, které ulehčují orientaci v datech.

Klientské mashupy mohou být postavené úplně stejně, ale budou kombinovat pouze data, která jsou veřejná a mohou být přístupná komukoli.

V praxi to znamená, že pokud máte například web s mapami a seznam obchodních zástupců, kteří jezdí po jednotlivých krajích, tak mashup vám umožní zobrazit přímo na mapě, kde se daný obchodní zástupce nachází nebo umožní zobrazit pokrytí jednotlivých regionů obchodními zástupci.

Nebo si představte, že poskytujete služby, které dodáváte pouze v určitém okolí dané pobočky (třeba do 50km). Data se seznamem poboček a jejich dosahu máte uloženy na webové stránce, ale lidem nemusí být vždy jasné, zda je služba v lokalitě jejich zájmu poskytována. Vytvořením mashupu, který kombinuje informace o dostupnosti služeb s mapami jste schopni klientům poskytnout nástroj, kde snadno poznají, zda je služba v místě jejich zájmu dostupná, či není.

Další příklady mashupů
Když už jsme hovořili o firemních mashupech, kde data zůstanou uzavřena za firemním firewallem, je zajímavé podívat se, jak vypadají mashupy postavené na veřejně dostupných datech, které však mají své vyžití spíše v komerční sféře.

Jednou z takových aplikací je Doing business která vizualizuje snadnost podnikání v jednotlivých zemích. V tomto konkrétním případě se jedná o propojení dat ze Světové banky a Google map.
Nebo pokud potřebujete cestovat taxíkem a chcete dopředu znát cenu služby, je možné si ji nechat spočítat na službě TaxiWiz. V této aplikaci je zahrnuto mnoho světových metropolí, Praha však chybí. Tipuji, že důvodem jsou komplikace výpočtu při rozdílné míře šizení pražskými taxikáři. ;)

Poslední mashup, který zde představím, je WikiMapia. Jedná se o geografickou wikipedii, což je velmi blízké mému zájmu o wiki. WikiMapia zobrazuje na mapách jednotlivé turisticky, či jinak zajímavé lokality a k těmto lokalitám zobrazuje fotky a popisy z vlastní wiki. Musím říct, že WikiMapia se slušně blíží mé představě o využití kombinace wiki a map k turismu.

Rozjeli jsme server a spustili web Abakowiki (pokud vám nový web na abakowiki.cz ještě nejede, použijte zatím abakowiki.com). Na webu můžete najít podrobnější popis Abakowiki a je přes něj také možná registrace do privátní bety.

Co se týká samotného webu, tak jsme se rozmýšleli, jestli využijeme některý z dosupných CMS systémů a nebo využijeme samotnou Abakowiki a nakonec zvítězila druhá varianta, protože s tím bylo nejméně práce. ;-) Tím se vlastně ukazuje, že Abakowiki je do jisté míry použitelná i jako CMS, ačkoli rozhodně není primárně určená pro konkurenční boj na tomto trhu.

Samotná Abakowiki bude dodávána pouze jako služba a projde nejprve fází privátní bety, která bude trvat několik měsíců a následně přejde do standardního provozu. Kdokoli, kdo má zájem o přístup do Abakowiki ještě během privátní bety, může se snadno registrovat přímo přes web. Privátní beta zatím ještě spuštěna není, ale první přístupy začneme posílat již během několika dní.

S využíváním privátní bety souvisejí i možné budoucí náklady. Asi mohu rovnou prozradit, že Abakowiki bude zpoplatňována za skutečné využítí a ne za registrované uživatele apod., kde platíte za něco, co vlastně nepoužíváte. Platba také bude až od určitého stupně používání, takže pro běžné domácí použití (a nebo hodně malé firmy) bude systém zdarma.

Vyžívání privátní bety je samozřejmě zdarma, nicméně důvod, proč mluvím o privátní betě ve vztahu k platbám je, že pokud budete Abakowiki během privátní bety využívat naprosto normálně, budeme vám potom schopni říci jaké jsou vaše budoucí náklady na systém, což je rozhodně užitečná informace pro odhad možných budoucích nákladů.

Co říci závěrem? Spuštění webu je jen jeden z mnoha kroků, které je ještě nutné ujít ke skutečnému veřejnému provozu samotné firemní wiki Abakowiki, ale je určitě důležitý. Tak hurá na něj. :-)

Poslední dobou se mi celkem oprávněně množí dotazy, kdy již spustíme privátní betu Abakowiki. Ač jsem to neočekával, tak nakonec máme velmi slušný seznam lidí, kteří chtějí Abakowiki ve své firmě otestovat. Všem samozřejmě přístupy poskytneme, jakmile bude beta spuštěna. Pokud je zde ještě někdo další, kdo by chtěl Abakowiki využívat již během privátní bety, napište nám prosím na info@abakowiki.cz.

Nechci zde nyní říkat žádné pevné datum, ale následující screenshot vám asi napoví, že už jsme blízko. Kromě této (ne)informace jsme také chtěli i trošku poodhalit jak Abakowiki uvnitř vlastně vypadá, takže tak teď činím. Vnitřní grafika je dílo Tomáše Vrány a musím říct, že jsme s ní hodně spokojeni.

Na přiloženém screenshotu můžete vidět, jak vypadá běžná wiki stránka. Je na ní vidět, že každou stránku je možné komentovat, přiložit k ní soubory a označit štítky, podle kterých je pak možné stránky filtrovat a hledat (např. v menu Rychlé odkazy po levé straně). Rychlé odkazy jsou vůbec zajímavá věc, protože zobrazují stránky příbuzné k právě zobrazované stránce a tak šetří hodně času s proklikáváním wiki (kdo firemní wiki aktivně používá asi ví o čem mluvím).

V horním menu je také vidět, že libovolnou stránku lze jednoduše sdílet a můžete tak kohokoli snadno pozvat ke spolupráci nad obsahem stránky. A když už vás bude obsah tvořit více, tak je také dobré vidět historii změn na stránce. Na tu se dostanete buď přes horní menu a nebo je možné zkontrolovat poslední změnu jen v dolní části stránky, kde je jak datum změny, tak i její autor. Je mi to líto, ale více dnes už neprozradím, snad později v komentářích, pokud budou nějaké dotazy. :-)

Náhled firemní wiki Abakowiki.

Amy Wohl pěkně shrnula druhy cloud computingu, které v současnosti máme a také nastínila pravděpodobný vývoj, který nás v tomto oboru čeká.

V současné situaci máme několik typů:

• Cloud jako čistou výpočetní sílu, kam se dají umístit aplikace, které potřebují velký výpočetní výkon, mají píky apod.
• Dají se najít cloudy, které nabízejí platformu s API, a podporují tak ISV, které nabízejí software, který lidé shledávají přínosný
• Jsou zde také cloudy, které přímo obsahují aplikaci (jako Salesforce.com), které přitahují další ISV, aby je obklopili
• Dají se najít SaaS prodejci, kteří nabízejí software - zde nás jejich cloud nezajímá, ale zajímáme se jen o aplikaci
• Dají se postavit vlastní cloudy, které řídí buď prodejce a nebo vaše vlastní IT oddělení

Jak je vidět, tak cloudů je hodně druhů a je otázka, jestli je to dlouhodobě udržitelné. Protože člověk je obecně tvor pořádkumilovný, tak se věci začnou pravděpodobně hýbat směrem k nějaké standardizaci, ale to je ještě dlouhá cesta, ne které nás čekají tyto období:

• Období zmatku, kde bude mnoho různých cloudů a mnoho z nich bude navzájem nepropojitelných, protože nebyly postavené a stejných standardech.
• Perioda standardizace.
• Období konsolidace, protože chceme kupovat aplikace na jednom místě v co nejpohodlnějším balení. Nejjednodušší cestou jak to udělat je provést integrace na určité úrovni.
• Vyšší forma standardizace, kde jakákoli aplikace může být použita s jakoukoli jinou aplikací na libovolné platformě a přes portál, který si zvolíte.

Lidé, kteří se o Good Data zajímají, asi již tuto novinu vědí. Stránka Good Data se změnila k nepoznání a přináší informace, na co konkrétně se můžeme těšit. Pro ty, kteří nevědí, tak Good Data jsou BI SaaS projekt od Romana Staňka.

Byl jsem hodně zvědavý na integraci s jinými systémy, protože na datech, která do BI vstupují z jiných aplikací, celá věc prostě stojí a padá. Zdá se, že řešeno je to celkem elegantně pomocí uploadů .xls nebo .csv souborů.

Pro firmy, které generují každý týden obrovské množství dat a různé reporty, ale nemají vlastní BI, je zřejmě služba od Good Data požehnáním. Konečně odpadnou reporty, které vždy vypadají trošku jinak, které vždy mají nějaké drobné (či větší) chyby a konečně nad daty půjde spolupracovat. To je, jen tak mimochodem, obrovská výhoda.

S ohledem na SaaS vidím v projektu Good Data možnost, jak ospravedlnit v očích české veřejnosti SaaS koncept. Snad se tak opravdu stane, co myslíte?