Britský blogger Davey Windera ze serveru IT PRO sleduje patentové počínání velkých firem. Tato “špionáž” pomáhá k velmi zajímavým odhalením, kam se velké firmy chtějí ubírat a to velmi dlouho před tím, než se ve skutečnosti jejich záměry oficiálně oznámí na tiskových konferencích a v médiích.

Jedním z nových zjištění je, že Microsoft požádal o patent systému účtování za software založeného na čase. V angličtině se v patentu hovoří o “Time-Based Licenses”. V praxi to znamená, že Microsoft se snaží účtovat za své produkty podle spotřebovaného strojového času, který uživatelé vyčerpají během provozu aplikace.

Toto účtování má mnoho výhod a to jak pro uživatele, tak pro provozovatele systémů. V současné době je vlastně cloud od prvního stavebního kamene (IaaS) založen na účtování za spotřebovaný procesorový čas. Provozovatelé SaaS aplikací, kteří provozují na této infrastruktuře své aplikace pak fungují jako převodní můstek a přepočítávají náklady na cenu za uživatele.

Uživatelé samozřejmě chtějí vědět, kolik budou platit za využívaný produkt a proto prodejci SaaS aplikací dělají benchmarky, kolik průměrný uživatel platí za produkt. I v Abakowiki takové přepočty děláme a tak např. uživatelé vědí, že cena za uživatele Abakowiki se pohybuje okolo 300 Kč měsíčně.

A teď proč je tento model výhodný pro uživatele?

1) Tento model umožňuje firmám mít na aplikaci libovolný počet uživatelů. Pokud máte obrovské množství uživatelů, kteří jsou jen občasní uživatelé, tak při cenách za licence vykrvácíte. Toto je hodně častý problém při nákupech ERP systémů a počet licencí pak často neodpovídá úplným potřebám firmy.

2) Každý uživatel má pouze omezený čas, kdy se které aplikaci může věnovat (prostě pracuje jen osm hodin, občas je na dovolené, je nemocný apod.), proto není důvod, aby platil ve chvíli, kdy aplikaci nepoužívá. To však při platbách za licence není možné.

3) Pokud bude firma nakupovat aplikace pouze jako platby za spotřebovaný čas, bude optimalizovat své náklady. Bude platit více, za aplikace, které jsou skutečně používané a mají tedy silný business přínos a bude platit málo za aplikace, které se nevyužívají tak často.

Platby za skutečně spotřebované služby nebo zboží jsou prakticky ve všech odvětvích, pouze software byl zatím výjimkou. Pro uživatele se však blýská na lepší časy. Při platbách za skutečně použité zboží se svět stává spravedlivější a uživatelé na něm oproti současné praxi pouze vydělají.

V Praze se 21. 5. 2009 bude konat odborná web 2.0 konference s podtitulem “revoluce nebo chiméra”. Všichni, kteří čtou tento blog pravidelně, vědí, že ani jedno, protože se jedná spíše o evoluci. Od prvních nesmělých web 2.0 krůčků už je svět zase někde trošku jinde a přesně o současné situaci webu 2.0 a o jeho budoucím směřování je tato konference. Pokud tedy chcete držet krok s aktuálním děním a dozvědět se, jak co nejdříve maximálně profitovat z nových možností IT ve vlastní firmě, tato konference je pro vás ideální.

Konference se od jiných podobných liší tím, že je silněji orientována na firmy a na možnosti, jak mohou web 2.0 využít pro své podnikání a rozvoj. I to je jeden z důvodů, proč Abakowiki bude mít také jednu z přednášek a je partnerem celé konference.

Mezi další přednášející patří Jakub Nešetřil (Good Data), Jan Horna (Web na hovno), Michal Berg (esports.cz), Petr Ocásek (streamhosting.cz), Daniel Kostan (zakladatel Czech & Slovak Professional Community) a Adam Zbiejczuk (mBank).

Pokud vás web 2.0 zajímá, konferenci si určitě nenechte ujít.

Twitter je zvláštní služba. Degraduje naše myšlenky na několik málo znaků a právě proto je tak úžasně populární. Na druhou stranu právě pro jeho jednoduchost je Twitter šíleně složité nějak rozumně sledovat. Neexistují na něm žádné filtry a to, co fungovalo u blogů, na Twitteru ani náhodou nefunguje. Není možné se u něho spolehnout na to, že když si přidám někoho na Twitteru pro jeho práci, tak zároveň nebude tweetovat o tom, že jeho pes měl ráno granule a jeho holka kocovinu.

Vznik nějakých rozumných nástrojů na filtrování je zřejmě pouze otázka času, ale přesto je bude nutné buďto hodně učit a nebo budou filtrovat špatně. Protože jak odhadnout, co mě zajímá a co ne, když se jedná o 140 znaků a navíc často o zkrácené linky. Na různé tagy apod. bych také v tomto případě příliš nespoléhal.

A proto zatím jediné, co funguje celkem dobře, je omezit počet lidí, které sledujeme. Osobně jsem někde kolem 30 a celkem mi to vyhovuje, i když asi bych zvládnul o něco víc. Ze statistik na TechCrunch plyne, že se pohybuji někde na pomezí třetího a čtvrtého kvartilu podle počtu lidí, které sleduji. Posledních pět procent uživatelů sleduje stovky lidí.

Nicméně je také řečeno, že Twitter rozhodně ještě není mainstreamová služba a že jeho použití je především z řad geeků. Proto odhaduji, že lidé, kteří sledují stovky lidí, budou zaujímat stále menší skupinu a průměr se ustálí někde kolem deseti lidí (nyní je to asi 18). Přeci jen sledovat stovky aktivních lidí prostě nejde, pokud není vaše hlavní zaměstnání sledovat Twitter.

Anebo je tu druhá možnost. Přijdou lepší filtry a my začneme mít čím dál tím více přátel. Stejně jako se děje nyní na Facebooku, kde má každý uživatel průměrně 100 přátel. I přes tuto druhou možnost se nyní spíš kloním k nižší průměrné hodnotě sledovaných přátel. Co vy?

Na téma finanční krize toho již bylo napsáno mnoho a mnoho. Nevadí, novinek je i tak stále dost a zatím jsem nikde neviděl nějaká pořádná čísla. Panuje obecná shoda, že na řadu přicházejí úsporná opatření. Jenže je nutné si uvědomit, že z krize vaše firma může vyjít jako vítěz a nebo jako poražený a to i přesto nebo možná spíše právě proto, že šetří na nesprávných místech. Je tedy určitě zajímavé vědět, jak utrácí vítězové v dobách recese.

McKinsey Quarterly provedlo průzkum mezi firmami, které byly všechny úspěšné před recesí a rozdělilo je na firmy, které se během recese staly ještě silnějšími a utekly tak svým srovnatelně silným konkurentům. Rozdíl ve struktuře jejich výdajů je obrovský.

Porovnání se provádělo oproti průměru těchto firem v daném období a je vidět, že zatímco úspěšné firmy utrácely během období růstu výrazně méně za prodej a administrativu, tak v období recese tomu bylo opačně a utrácely naopak o 14 % více.

Další porovnávanou hodnotou byly investice do výzkumu a vývoje, kde tyto firmy měly vyšší výdaje i dříve, ale recese jim dala další motiv k investicím a jejich výdaje byly o 22 % vyšší, než u průměrné firmy. Je evidentní, že investice do inovací jsou hlavním prvkem, kam firmy investují, aby zvýšily své šance na úspěch v době recese. A je jasné, že se tyto snahy odrazí také v investicích do IT. Dá se očekávat, že investovat se bude především do nástrojů na spolupráci, které podporují tvůrčí týmy při jejich práci a které se navíc dají pořídit za příznivých nákladů a za minimalizace času implementace. Celkem jasně mi z toho vychází větší hlad po SaaS produktech, který již začal v USA.

Posledním bodem, který liší vítěze od těch méně úspěšných, jsou výdaje na reklamu. Tyto výdaje, které byly původně menší, jsou v dobách recese o 14 % vyšší a tvoří tak ten správný vražedný mix, který dělá z úspěšných firem ještě úspěšnější. (Mimochodem, pokud vás zajímají nejnovější výsledky amerického trhu s reklamou, jsou zde.)

Přikládám ještě graf, který celou situaci krásně vizualizuje.

Rozdíl v nákladech úspěšných a průměrných firem.

První, co mě u nakupovaných aplikací bude zajímat je jejich business přínos. Pokud má aplikace smysl z podnikatelského hlediska, potom zvažuju její nákup a porovnávám cenové varianty. Tyto dva logické a jasné kroky zde píšu jen proto, protože v počátcích finanční krize jsem zaslechl hlasy, že SaaS se bude nakupovat, jen pokud bude mít business smysl a bude tedy aplikace dostatečně vyspělá.

Vycházely analýzy (je mi to líto, ale nemůžu najít link), které říkaly, že nebude žádný dramatický příklon k SaaS jen z důvodu, že je levnější a že ve chvíli, kdy není business smysl, k žádné změně dojít nemůže. Toto zní logicky, protože v době krize si nikdo nebude chtít zmenšit efektivitu svých procesů jen proto, že nakoupí levnější software.

Právě proto je o to důležitější a zajímavější zpráva, že Gartner vydal analýzu, ve které tvrdí, že 90 procent firem nakupuje, či plánuje nakoupit SaaS a očekává efektivitu v nákladech a snadnost a rychlost nasazení. Jinými slovy, už nechceme drahé a zdlouhavé implementace něčeho, co v závěru nemusí ani pořádně fungovat.

To není popření prvního odstavce. To je pouze ukázka toho, že SaaS průmysl je vyspělý a má zde své pevné místo. SaaS aplikace jsou plnohodnotnou náhradou za on-premise software a uživatelé s ním mají méně starostí a mohou se soustředit především na jeho používání a ne na jeho instalaci. Každý, kdo ve firmě někdy prošel instalací softwaru a nebo fází jeho upgradu, mi dá zcela jistě za pravdu.

Svět se nachází v hluboké krizi a ačkoli mi připadá, že se v Čechách tváříme, jako že se nás nic netýká, tak uzavírání výroby automobilek na celý týden je jasný doklad, že celá ekonomika bude mít velmi brzy solidní problémy.

Problémy celé ekonomiky se potom projeví i v technologických firmách a o to více ve startupech, které jsou velmi citlivé na jakékoli ekonomické zakolísání.

Našel jsem prezentaci Sequoia Capital, jednoho z největších venture fondů, kteří investují do technologických startupů, s doporučeními, jak se v dnešní době chovat a zakládat startup. Sequoia naprosto otevřeně hovoří o krizi a radí, jak se v ní zachovat. Zajímavé je to především pro webové nebo web 2.0 startupy, které se vezou na jakési vlně teoretických možných budoucích zisků a jejich skutečné příjmy nebo představa struktury příjmů je velmi malá a často postavená na vodě.

Nejčastější verzí financování webových startupů je mlhavá představa, že budou vydělávat na reklamě, ovšem tyto představy se hroutí jako domeček z karet při pohledu na pokles reklamního trhu.

Prezentace na stránce 32 jasně ukazuje, že trh s reklamou se propadá. Kromě internetové reklamy, které se zatím zmenšuje pouze růst vynaložených prostředků se všem ostatním mediím dokonce objem prostředků snižuje. Podle TNS Media Intelligence se příjmy z reklamy propadají nejvíce novinám a rádiím.

O problémech s financováním startupů a webových projektů pomocí reklamy píše také Chris Anderson, který ho hodnotí jako nejhorší způsob.

Je tedy jasné, že cesta bude muset nutně směřovat jinudy. Již nedostatek zdrojů z reklamy může být pro řadu startupů likvidační, ale tím to samozřejmě nekončí. Ve chvílích, kdy přicházejí hubené roky, je nutné, aby se osekaly všechny zbytečné výdaje a firma se soustředila na pozitivní cash flow, omezení zbytečných výdajů a snižování rizika.

Podle analytiků ze Sequoia Capital se jedná o krizi, z níž se bude ekonomika vzpamatovávat několik let a není tedy možné očekávat v nejbližší době vysoké investice do začínajících firem. Už také z tohoto důvodu přežijí pouze startupy, které se vyznačují následujícími vlastnostmi:

• mají produkt, který patří do kategorie “musím mít”
• mají nastavený model příjmů
• rozumí svému trhu
• mají zákazníky schopné platit
• odlišují se od konkurence
• nerozhazují zbytečně peníze
• jsou profitabilní

Co se týče dalších rad, tak doporučují následující:

• jakmile máte funkční produkt, omezte řady vývojářů na minimum
• soustřeďte se na nezbytné funkce
• v marketingu měřte vše, co měřit lze a neefektivní kanály zrušte
• zvyšte návratnost svých investic

Je jasné, že ve chvílích, kdy Sequoia Capital říká, že investice ve druhém a třetím kole financování se budou snižovat, že je nyní složité a zdlouhavé udělat IPO, tak řada startupů bude mít velmi težké časy a uvedená doporučení nelze ignorovat. Doporučuji vám podívat se na prezentaci, i když na začátku je hodně o ekonomice jako takové, ale přesto stojí za prostudování. Nutno říct, že jsem pod dojmem posledních událostí hodně rád, že model financování Abakowiki není založený na reklamě, ale spíše na platbě za využívání služby.

Chris Anderson na svém blogu The Long Tail píše o způsobech zpoplatnění softwaru jako služby. Navazuje tak na přednášku Davida Heinemeiera Hanssona, který mluvil o způsobech, jak 37 Signals začínal své služby provozovat a zpoplatňovat.

David říká, že webové firmy by měly zapomenout na vytvoření služby, která bude zdarma a která bude tak úspěšná, že nakonec vydělá miliardy dolarů. Raději by se měly soustředit na to, aby se jejich firma stala profitabilní a řešením, které nabízí, je neposkytovat služby zdarma pro spotřebitele, ale raději cílit na firmy a nabízet primárně pouze placené služby. A nutno říci, že pokud se podívate na ceníky 37 Signals, tak služby, které nabízejí zdarma, jsou opravdu velmi omezené.

Řešení, které nabízí, je několik typů zpoplatněných služeb:

• Předplatné (37Signals)
• Zpoplatnění užití (Campaign Monitor)
• Klasický prodej softwaru (Fogbugz)
• Pevný poplatek za balík služeb (Faxitnice)

David při své prezentaci vychází z myšlenky, že webové firmy se nemají soustředit na koncové uživatele, kteří neradi platí a když už platí, tak nejsou příliš věrní a své předplatné často ruší. Stejně tak se startupy nemají soustředit na druhý extrém, na velké firmy. Je tam plný trh a navíc je potom firma silně vázána na jednoho zákazníka. 37 Signals míří na firmy o třech, pěti nebo deseti lidech, takových firem je mnoho a je možné na tomto trhu velmi slušně fungovat.

Musím říct, že na mě přednáška udělal docela dojem a jistý vliv bude mít také na Abakowiki, kterou však i bez této přednášky směřujeme podobně.

Google vlastně celou svou slávu a moc vybudoval na poskytování věcí zdarma. Tento model fungování softwarových firem není nic, nad čím by se dnes někdo pozastavoval. Stejně tak tento model obecně není nic převratného, protože obsah bez poplatků poskytují již dlouhou dobu televize i rádia.

U televizí a rádií je zdarma 100% obsahu u novin a magazínů je cena obsahu pokryta z reklamy údajně 70-80%.

Výdělky Googlu v roce 2007 ukázaly, že je jednoznačně a bezkonkurenčně největší firmou na světě, která kdy poskytovala reklamou placený obsah. Google měl roční příjmy skoro 17 miliard dolarů, zatímco největší rozhlasové a televizní studia jako ABC, CBS a NBC mají příjmy pohybující se okolo 14-15 miliard dolarů. Pro porovnání Yahoo! dosahuje pouze 7 miliard dolarů.

A zatímco tradiční media nemají prostor pro další růst, bez výrazných investic, které by jim zaručily vstup na nové trhy, tak Google vstupuje na trhy prakticky jen lokalizacemi svých služeb.

Převedeno do našich podmínek, tak největší česká televize TV Nova má pololetní příjmy ve výši 2,7 miliardy korun. Největší internetový hráč, Seznam, má příjmy někde kolem 1 až 2 miliard korun (tohle číslo mám z posledního Buzzmeetu, kde jsme to řešili a uzavřeli nějak takto, protože nikdo přesné číslo nevěděl a já to teď nemůžu nikde najít).

Jsem zvědav, jestli se někdy podaří Seznamu překonat televizní stanice v příjmech. Přeci jen bojovat na celém světě proti čistě amerických stanicím je něco trošku jiného, než bojovat čistě na lokálním trhu. Přesto však je výkon Googlu velmi obdivuhodný.

A vlastně celé to srovnání přináší ještě jednu zajímavou otázku. A to sice jak velký musí být trh, aby uživil poskytování služeb nebo obsahu zdarma? Protože určitě to není pro každého a příklady ze zahraničí ukazují, že i poměrně navštěvované servery poskytující software se nemusí uživit vkládáním reklamy do poskytovaných služeb (např. Wetpaint).

Kolem Amazon WS je spousta nejasností a mýtů. Jeden z nich například je, že Amazon začal nabízet WS díky tomu, že měl nevyužitou kapacitu z píku kolem Vánoc. Tato teorie by vám měla být divná, protože pokud využijete kapacitu z Vánoc jinde, tak kde pak budete mít rezervu na Vánoce? Samozřejmě, že ji mít nebudete, takže z těchto důvodů Amazon nejen že vzniknout nemohly, ale ani nevznikly.

Jeff Bezos říká, že důvod je zcela jiný. Jak Amazon rostl, tak nebyl schopný efektivně koordinovat co dělá levá ruka (síťaři) a co dělá pravá (programátoři). Amazon musel vynakládat obrovské úsilí na to, aby udržoval systém v chodu a aby software, který programátoři napsali běžel bez problému na hardwaru, který měl. Proto se rozhodli vše nějak standardizovat, aby každý mohl dělat svoji práci a komunikace se mohla snížit na minimum a řešila se, přes standardní rozhraní.

A když už tuto standardizaci měli, tak nebyl důvod nenabídnout tyto služby i venkovním zákazníkům a začít na tom vydělávat. Vývoj celého Amazon WS trval dva roky. A pokud vás zajímá, co o tom všem říkal Jeff Bezos, podívejte se na následující video.

Wetpaint mi opět dokazuje, že není nových nápadů a jde jen o to být dostatečně rychlý, což se v ČR může podařit opravdu jen složitě, když jsme celkově o několik let pozadu.

Proč to celé říkám? Wetpaint přišel s “vložitelnou wiki” (embeddable wiki), což je přesně věc, kterou u Abakowiki máme také rozmyšlenou a plánujeme co nejrychleji zavést a implementovat. Obzvláště pro některá odvětví to může mít obrovský ekonomický užitek.

Jako přídavek k zavedení embedded wiki dostal Wetpaint ve třetím kole financování 25 milionů dolarů. Nebudu diskutovat tu obrovskou částku, která je ve skutečnosti dvojnásobek toho, co stálo celé Jyxo, ale zajímavé je, že šlo o třetí kolo financování a celková částka vzrostla na 40 milionů dolarů, které Wetpaint již získal. Nejsem si moc jistý, jestli by v ČR byl nějaký start-up schopný dojít až ke třetímu kolu financování, když již business angels jsou v prvním kole financování schopní ukořistit 50% firmy. Podle této logiky by třetí kolo financování bylo již za upsání se ďáblu a začínající podnikatele by čekal konec jak doktora Fausta.

Každopádně, když odhlédnu od financování, tak máme v Abakowiki spoustu funkcí, které jsou opravdu na světové úrovni a přicházíme s nápady, které nás na úrovni světových řešení udrží. Mám z toho všeho dobrý pocit.