Kdo na Twitteru je ještě normální?
Twitter je zvláštní služba. Degraduje naše myšlenky na několik málo znaků a právě proto je tak úžasně populární. Na druhou stranu právě pro jeho jednoduchost je Twitter šíleně složité nějak rozumně sledovat. Neexistují na něm žádné filtry a to, co fungovalo u blogů, na Twitteru ani náhodou nefunguje. Není možné se u něho spolehnout na to, že když si přidám někoho na Twitteru pro jeho práci, tak zároveň nebude tweetovat o tom, že jeho pes měl ráno granule a jeho holka kocovinu.
Vznik nějakých rozumných nástrojů na filtrování je zřejmě pouze otázka času, ale přesto je bude nutné buďto hodně učit a nebo budou filtrovat špatně. Protože jak odhadnout, co mě zajímá a co ne, když se jedná o 140 znaků a navíc často o zkrácené linky. Na různé tagy apod. bych také v tomto případě příliš nespoléhal.
A proto zatím jediné, co funguje celkem dobře, je omezit počet lidí, které sledujeme. Osobně jsem někde kolem 30 a celkem mi to vyhovuje, i když asi bych zvládnul o něco víc. Ze statistik na TechCrunch plyne, že se pohybuji někde na pomezí třetího a čtvrtého kvartilu podle počtu lidí, které sleduji. Posledních pět procent uživatelů sleduje stovky lidí.
Nicméně je také řečeno, že Twitter rozhodně ještě není mainstreamová služba a že jeho použití je především z řad geeků. Proto odhaduji, že lidé, kteří sledují stovky lidí, budou zaujímat stále menší skupinu a průměr se ustálí někde kolem deseti lidí (nyní je to asi 18). Přeci jen sledovat stovky aktivních lidí prostě nejde, pokud není vaše hlavní zaměstnání sledovat Twitter.
Anebo je tu druhá možnost. Přijdou lepší filtry a my začneme mít čím dál tím více přátel. Stejně jako se děje nyní na Facebooku, kde má každý uživatel průměrně 100 přátel. I přes tuto druhou možnost se nyní spíš kloním k nižší průměrné hodnotě sledovaných přátel. Co vy?
January 5th, 2009 11:17
Souhlasím, že někdy méně je více. Před nedávněm jsem si dal mezi sledované kontakty na Twitteru Chrise Brogana (http://twitter.com/chrisbrogan), vydržel jsem to asi půlden, pak jsem musel dát “unsubscibe”. Ke dnešnímu dni zvládl asi 30 tisíc tweetů, sám sleduje více než 26 tisíc lidí.
Z pohledu možností filtrování obsahu mi přijde dost zajímavý můj oblíbený FriendFeed.com, který se dá navíc využít např. jako Twitter klient.
January 5th, 2009 11:52
Určitě je rozumné sledovat menší počet opravdu zajímavých zdrojů, než sledovat stovky všelijakých. Osobně, jak to tak sleduji, jsem rád, že jsem o Twitter nezavadil a nechybí mi, zejména právě kvůli tomu, že autoři míchají do Twitteru vše od pracovního života, přes soukromý a to se mi (osobně) nechce číst.
January 5th, 2009 17:46
K ?emu to je, kde na to berete ?as?
3 pokus Captcha a rozsypana cestina…
January 6th, 2009 00:31
Zpočátku jsem sledoval každý tweet, tedy pečlivě jsem se vracel k tomu poslednímu který jsem přečet. Nyní při 84 following si párkrát denně otevřu abych si přečetl, co v tuto chvíli co kdo dělá.
Ano, občas se v té hromadě osobních (někdy je také produkuji), vytratí velmi zajimavé twity od lidí co publikuji jen ty zajímavé..
Třeba stanovit twitter jako “firemní,oficiální mikroblog”, tedy vše co se týká internetu, a svoje osobní zážitky interpretovat jinde..
January 12th, 2009 11:33
Co ale dělat, když se stanu velmi populárním a budu mít velké množství následovníků (followers)? Pak bych nestihl dělat nic jiného, než odpovídat svým následovníkům a přátelům. Chris Brogan radí: „Zbavte se představy, že musíte vše sledovat a na vše odpovídat, nechte to plynout i bez vás, proud konverzace je stejně i bez vás nepřetržitý…“
March 25th, 2009 15:07
No, tak mě od této degradace “chrání” internátní Kinderschutz. Filtr, který mě nepustí na žádné blbosti typu facebook, twitter, youtube, lidé, … Ačkoliv mám na twitteru účet, ačkoliv přes mikroblog.cz přispívám, nestává se ze mě člověk zdržující se sledováním nejnovějších a nesmyslných “tvítu”. Facebook mě nikdy neoslovil. Zaregistrovala jsem se a pak už tam nikdy nebyla. Mám snad dva přátele, srážím průměr… :)