Firemní zpětná vazba
Pod mým posledním článkem na Lupě jsem našel jeden velmi zajímavý komentář, který z dobrého základu vyvozuje špatné závěry.
Cituji zmíňovaný příspěvek:
Obecně se tvrdí (a analýzy to potvrzují), že do webů, které jsou označovány jako Web2.0, aktivně přispívá a tím tvoří obsah několik desetin procent uživatelů (nejvýše jsou to jednotky procent).
Mějme tedy výrobní formu s pěti sty zaměstnanci. Velkou část tvoří dělníci a režijní pracovníci, tedy lidé, kteří nemají přístup k PC. Dejme tomu, že uživatelů PC je stopadesát. Jedno procento ze stopadesáti je… Takže máme dejme tomu dva aktivní tvůrce obsahu. Do webu by mohli přispívat také zákazníci. Těch ale může být (a často bývá) méně než zaměstnanců.
Pravda, direktiva může přikázat plnit informace. Tím se ale vytrácí spontánnost, která je také občas dávána jako jeden ze znaků W2.0.
Takže zbývá propojit na W2.0 ERP systém a dát linky na filesystem. Tím se ale myšlenka W2.0 vytratí úplně a bude z něj jen jiný pohled do “starého” informačního systému.
Pokud bych měl uvést počty lidí na pravou míru, tak z nedávného průzkumu firmy McKinsey vyplynulo, že přispěvovatelů je sice násobně méně, než strávníků obsahu, ale v závislosti na druhu platformy je přispěvovatelů, kteří přidají polovinu obsahu až 10%. Zbylých 50% obsahu pak přidá zbylých 90% uživatelů. Jedná se o docela zajímavé porušení Paretova principu.
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Zdroj: McKinsey Quarterly: How companies can make the most of user-generated content
Forrester Research pak publikoval rozložení amerických přispěvovatelů podle druhů medií a podle věku.
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Zdroj: Forrester Research: Mapping Participation In Activities Forms The Foundation Of A Social Strategy
Nechme nyní ale počty lidí stranou, co mě především zajímá je kvalita zpětné vazby. Komentář typu „první“ není relevantní, komentář typu „šroubky jsou v moc velkých krabičkách a dělníkům se nevejdou na pracovní stůl“ už mě bude zajímat. Navíc možná vyvolá další komentáře a reakce.
Nemáte někdo statistiky, jestli a o kolik (kvalitativně i kvantitativně) je lepší zpětná vazba při využití nástrojů webu 2.0, oproti „standardním“ postupům (např. mailový formulář na webu typu: napište nám svůj názor a nebo při přenosu informace od nákupčího k obchodníkovi a dále k technikům). Podvědomě tuším, že to bude o dost lepší, ale nemám se o co opřít. Někdo víte více?
September 3rd, 2007 17:35
Paretovo pravidlo rika, ze existuje zasadni nerovnovaha mezi (obecne) vstupem a (obecne) vystupem. NEJCASTEJI se jedna zhruba o pomer 80:20, avsak vyjimkou neni ani jakokyliv jiny pomer. Protoze u webu 2.0 plati zasadni nerovnovaha mezi prispevovateli a stravniky, Paretovo pravidlo nebylo poruseno.
September 3rd, 2007 20:27
Cituji z anglicke Wikipedie: The Pareto principle (also known as the 80-20 rule, the law of the vital few and the principle of factor sparsity) states that, for many events, 80% of the effects comes from 20% of the causes.
Vasi definici to prilis nepodporuje. Muzete prosim uvest nejaky zdroj? Dekuji.
September 3rd, 2007 20:55
Cerpal jsem z knihy od Richarda Kocha: Pravidlo 80/20 : umění dosáhnout co nejlepších výsledků s co nejmenším úsilím, Management Press, 1999.
Knihu jsem mel pujcenou z knihovny, jiz ji nemam u sebe, nemohu tudiz citovat :(
V knize je vyslovne uvedeno, ze pomer 80/20 neplati vzdy (ale plati nejcasteji). Nekdy je pomer 99/1, nekdy muze byt pomer treba 50/5. Dulezita je nerovnovaha mezi vstupy a vystupy.